Mezi zeměmi dochází k velkým i malým konfliktům z různých důvodů. Pokud se k řešení těchto konfliktů použije ozbrojená síla, mírový svět nikdy nenastane. Státy by se měly zdržet hrozby vojenskou silou nebo jejího použití v zájmu ochrany životů a majetku.
Článek 2: Válečný potenciál
K odstranění použití síly je třeba odstranit podmínky, které válku vyvolávají. Zbraně hromadného ničení a jejich výrobní zařízení by měly být postupně zničeny a znovu použity k účelům, které jsou prospěšné lidstvu.
Článek 3: Přátelské vztahy a zákaz činů agrese
Státy by se měly stát nositeli míru a přijmout opatření k posílení celosvětového míru. Na základě respektování zásady rovných práv a sebeurčení národů by státy měly zakázat akty agrese a neměly by na svém území připustit zapojení ozbrojené síly. Státy by měly rozvíjet přátelské vztahy se všemi ostatními státy a předcházet sporům.
Článek 4: Státní hranice
Státy by se měly zdržet jakéhokoli podněcování, plánování, přípravy, zahájení nebo spáchání aktu agrese, který porušuje hranice jiného státu. Takový akt agrese by neměl mít vojenskou, politickou, ekonomickou ani jinou formu.
Článek 5: Sebeurčení
Státy by neměly provádět žádné zásahy, jejichž cílem je rozdělit nebo oddělit stát. Pokud dojde k rozdělení národního státu, mělo by být rozdělenému lidu poskytnuto právo na sebeurčení a opatření k vytvoření jednotné vlády. Státy by je měly podporovat ve spolupráci a dialogu.
Článek 6: Řešení sporů
Státy mají povinnost řešit své mezinárodní spory mírovými prostředky. Státy by měly respektovat a plnit všechny rozsudky nebo rozhodnutí soudního orgánu, jako je Mezinárodní soudní dvůr.
Článek 7: Právo na sebeobranu
Pokud dojde k ozbrojenému útoku na stát, měla by být opatření přijatá v sebeobraně okamžitě oznámena Radě bezpečnosti a měla by být omezena. Mezinárodní společenství nemůže akceptovat nadměrné použití síly pod záminkou sebeobrany.
Článek 8: Svoboda náboženství
Státy mají povinnost se sjednotit k posílení mezinárodní snahy o otevření celosvětového dialogu k podpoře kultury tolerance a míru na všech úrovních, založeného na respektování lidských práv a rozdílnosti náboženství a vyznání.
Článek 9: Náboženství, etnicita a mír
Státy by měly podporovat vzájemné porozumění mezi různými náboženskými nebo etnickými skupinami a podporovat konzultace s cílem zjistit základní příčiny napětí. Aby se zabránilo zneužívání náboženského přesvědčení nebo etnické identity jako záminky k násilným činům, měly by státy takové činnosti stíhat a trestat.
Článek 10: Šíření kultury míru
Činy vycházejí z myšlenek. Občanům světa by měla být poskytnuto mírové vzdělávání, aby se mohli učit, mluvit a praktikovat mír. Ti, kteří získají mírové vzdělání, umožní mír i bez síly zákona a vytvoří svět plný míru.