HWPL ČR

 

Česká pobočka mezinárodní mírové organizace HWPL uspořádala v sobotu 27. 5. 2023 v Praze Peace Walk (Pochod míru) věnovaný 10. výročí založení HWPL a vzniku Deklarace světového míru. Průvodu městem předcházela konference doprovázená bohatým kulturním programem, na které se návštěvníci mohli dozvědět více o mírových aktivitách HWPL v České republice. Akce se vedle zástupců široké veřejnosti, zúčastnili také členové různých mezinárodních organizací, náboženští představitelé nebo zástupci škol, se kterými dobrovolníci HWPL dlouhodobě spolupracují.

Konference, kterou organizátoři akce uspořádali v atraktivním prostředí Terasy Smíchov na pražském Andělu, odstartovala v pravé poledne krátkým představením HWPL a jejích mírových aktivit. S krátkými projevy vystoupili zástupci všech oddělení HWPL zastoupených v ČR, kteří návštěvníkům přiblížili hlavní iniciativy, jako je mezináboženský dialog, mírové vzdělávání, dobrovolnictví pro Ukrajinu nebo implementace mezinárodního práva pro mír.
Terasa Smíchov

Během tříhodinového programu se hosté mohli spolu s dobrovolníky z HWPL ohlédnout za výsledky práce HWPL v posledních deseti letech a seznámit se s naší vizí pro příští desetiletí. V ní bude hrát, stejně jako dosud, hlavní roli Deklarace míru a ukončení válek (DPCW), která vznikla v roce 2016 proto, aby vhodným způsobem reformovala stávající mezinárodní právo. HWPL věří, že právě DPCW může být odpovědí nejen na válku na Ukrajině, ale i na další světové konflikty.

Cílem události bylo povzbudit hlavy států, mládež, studenty, učitele, média a celou občanskou společnost k tomu, aby sjednotili svůj hlas a podpořili mírovou práci v České republice. V průběhu konference proto zájemci dostali možnost vyplnit registrační formulář k členství v organizace HWPL, která se na vytváření udržitelného míru podílí již deset let.

Právě na vás záleží. Možná si myslíte, že nemáte žádný vliv, a že váš hlas není důležitý. Také jsem si to dříve myslela. Pak jsem si ale všimla toho, kolik lidí je součástí této práce a rozhodla jsem se, že se pokusím s touto skepsí jednou provždy vypořádat. Protože já jsem budoucnost tohoto světa, této planety a stejně tak i vy,” apelovala ve svém projevu na přítomné vedoucí českého týmu pro mezinárodní právo, Klára Dohnálková.

Součástí bohatého programu bylo i taneční vystoupení a živá hudba. Hned po skončení události se hosté přesunuli na prostranství před kostelem sv. Václava na pražském Smíchově, kde úderem 16 hodiny odstartoval Peace Walk. Poté s mírovými transparenty v rukou společně vyrazili na Palackého náměstí, kde nakonec průvod zakončili.

Peace Walk (Pochod míru)

Peace Walk se nekonal jen v České republice. Mírové akce připomínající desetileté úsilí občanů o vytvoření udržitelného míru se koncem května uskutečnily na 89 místech v 59 zemích světa, včetně Jižní Korey, kde organizace HWPL 25. května 2013 vznikla. Při příležitosti desátého výročí založení HWPL se u Brány míru v olympijském parku v jihokorejské metropoli Soulu sešlo okolo 5 000 lidí.

„Od doby, kdy jsme se před deseti lety zavázali spolupracovat na vytvoření světového míru, jsme začali vybízet k míru po celém světě. Usilovali jsme o to, aby se o míru učilo doma i ve škole a aby se každý z nás mohl stát poslem míru. Všichni by se měli sjednotit pod hlavičkou míru a měli by společně pracovat na vytvoření světa, který budeme moci odkázat budoucím generacím,” zdůraznil během svého projevu předseda Lee.

Na mírové události v Jižní Koreji předali zástupci mládežnického mírového hnutí  IPYG předsedovi Lee certifikát, prostřednictvím kterého mu poděkovali za jeho obětavost a přínos světovému míru.

Peace Walk (Pochod míru)

HWPL pak při této příležitosti vydala také „Společné prohlášení k 10. výročí Deklarace světového míru“. Listina připomíná, že právě Deklarace míru, která apeluje na každého jednotlivce – muže, ženy i děti – aby se stali posly míru, se o tři roky později vyvinula v Deklaraci míru a ukončení válek (DPCW), která je postavena na principech demokracie a spravedlnosti, na občanských svobodách, rovnosti, náboženské svobodě a odpovědnosti. Cílem HWPL bude v následujících měsících získat podporu 10 milionů občanů z celého světa, kteří svým podpisem mohou pomoci k rychlejší implementaci mezinárodního práva pro mír.

Peace Walk (Pochod míru)

Pro další informace prosím kontaktujte:

Severina Papis
PR oddělení HWPL
+420 776 643 790

 

Česká pobočka mezinárodní mírové organizace HWPL představila široké veřejnosti díla, která jsou součástí umělecké výstavy „Power of My Action“ („Síla mého činu“). Obrazy českých, slovenských a ukrajinských umělců byly od 1. do 30. dubna 2023 k vidění v prostorách knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze. Výstava, která veřejnost upozorňuje na válečné hrůzy a zdůrazňuje důležitost zajištění základních lidských práv, demokracie a suverenity, si v průběhu dubna nenechalo ujít přes 7 500 návštěvníků.

Výstava HWPL „Power of My Action”

Výstava Power of My Action svou premiéru absolvovala na konferenci věnované sedmému výročí vzniku Deklarace míru a ukončení válek (DPCW), kterou česká pobočka HWPL uspořádala v sobotu 18. března 2023 v KD Mlejn. Koncepčně navazuje na putovní výstavu „Síla mého hlasu”, která byla v minulém roce k vidění v Senátu ČR a také na třech středních školách.

Výstava fotografií a maleb, jejímž hlavním cílem je odsouzení válečného násilí, je s ohledem na časovou osu rozdělena na tři hlavní části: minulost, přítomnost a budoucnost. Sekce minulost zachycuje hrůzy válečných konfliktů, jako je první a druhá světová válka nebo válka na Ukrajině. Přítomnost vyobrazuje to, jak hrozivé dopady mohou mít světové konflikty na lidské životy v případě, že bude veřejnost i nadále lhostejná k mírovým iniciativám. Třetí část – budoucnost – pak naznačuje, jak by svět mohl vypadat, pokud by lidé aktivněji usilovali o zastavení válek a vytvoření míru.

Představení výstavy

Své obrazy organizátorům poskytli i ukrajinští umělci, kteří prostřednictvím svých děl přiblížili Čechům, jak vypadá válka očima ukrajinských uprchlíků. Olejomalbu s názvem „Těžký kříž” veřejnosti představila i Tetiana Teresh, Ukrajinka, která v minulosti vystavovala např. v Londýně.

„Jedné noci před spaním, po zhlédnutí zpráv o válce, jsem se zeptala svého podvědomí, vesmíru, Boha: kdy to všechno skončí? Když jsem zavřela oči, objevil se tento obrázek. To byla odpověď. To je náš těžký kříž – cesta Ukrajiny, cesta našeho lidu, cesta každého Ukrajince,” přiblížila vznik zdařilé olejomalby Tetiana Teresh.

Pozornost na sebe upoutalo i dílo s názvem „Masakr ve věznici Olenivka”, jehož autorkou je ukrajinská umělkyně Yaroslava Shylyk. Malba je připomínkou tragédie, která se odehrála ve věznici v ukrajinské obci Olenivka. Zahynulo při ní 53 ukrajinských válečných zajatců, kteří  se v květnu vzdali v mariupolských ocelárnách Azovstal.

Výstava HWPL „Power of My Action”

Jedním z hlavních cílů výstavy je povzbudit veřejnost k tomu, aby se více zapojila do iniciativ, které povedou k zastavení válek a nalezení mírového řešení. Podle Kláry Dohnálkové, vedoucí týmu pro mezinárodní právo české pobočky HWPL, která má organizaci umělecké výstavy na starosti, událost splnila svůj původní záměr.

„Výstava si klade za cíl ukázat hodnotu činu každého z nás k udržitelnému míru. Proto věřím, že i skrze tento malý krok můžeme přispět k vytváření sjednocení a harmonie v dnešním chaotickém světě.” vysvětlila po skončení výstavy v knihovně na Václavském náměstí Klára Dohnálková.

Výstava HWPL „Power of My Action”

Stejně jako v minulém roce budou i letos díla vystavena na školách, které s českou pobočkou HWPL dlouhodobě spolupracují. V druhé polovině roku pak budou obrazy nadaných českých, slovenských a ukrajinských umělců k vidění také v budově Parlamentu ČR.

Pro další informace prosím kontaktujte:

Severina Papis
PR oddělení HWPL
+420 776 643 790

 

Česká pobočka mezinárodní mírové organizace HWPL uspořádala pro české a německé novináře vůbec první online seminář o mírové žurnalistice. V průběhu nabitého programu se účastníci mohli důkladněji seznámit s tímto inovativním konceptem, který prozatím není na českých vysokých školách běžnou součástí výuky. Novináři si na workshopu zároveň vyslechli autentická svědectví válečných reportérů a fotografů, kteří mají bohaté zkušenosti s pohybem ve válečných zónách. Spolupořadatelem události s názvem: Význam médií v čase války: Jak vytvářet vyvážený mediální obsah” byla i německá pobočka HWPL.

Workshop, který v České republice zatím nemá obdoby, proběhl ve středu, 26. dubna 2023, online prostřednictvím aplikace Zoom a byl rozdělen do tří hlavních částí. Nejprve si účastníci mohli vyslechnout svědectví válečných novinářů, poté následovala přednáška o mírové žurnalistice a nakonec v rámci třetí a poslední části probíhala diskuse.

Webinář odstartovaly výpovědi českých válečných novinářů, kteří po propuknutí ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022 jako první informovali o dění na frontě. Jedním z řečníků byl i bývalý voják a spolupracovník České televize, Tomáš Vlach, který své zážitky z válkou zmítané země podpořil bohatým obrazovým materiálem. Jako válečný reportér Vlach v minulosti dokumentoval nejen dění na Ukrajině, ale i v Afghánistánu ovládaném radikálním hnutím Tálibán. Na hrůzy války se snaží veřejnost upozorňovat – nedávno například prostřednictvím drastických záběrů na umučená těla padlých vojáků.

 Na Ukrajinu jsem přiletěl posledním komerčním letem ukrajinských aerolinek v noci z 23. na 24. února 2022 a stal jsem se svědkem všech těch událostí spojených se začátkem války. Pro novináře to bylo hodně těžké období, protože nikdo neočekával, že by válka mohla propuknout, nikdo nebyl připravený na ten chaos,” uvedl během přednášky Tomáš Vlach.

Své zkušenosti s válkou na Ukrajině účastníkům workshopu předal i fotograf Moravskoslezského deníku, Lukáš Kaboň, který se letos dostal mezi finalisty prestižní soutěže Czech Press Photo. Za sérii fotek humanitárního vlaku na Ukrajinu, které pořídil v prvních dnech ruské invaze, dokonce obdržel cenu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Jedná se o první humanitární vlak, který přepravoval pomoc z České republiky na Ukrajinu. Všichni tehdy chtěli pomoct. Místo původně plánovaných 24 hodin cesta trvala tři dny. Bylo to hodně náročné. Po cestě zpět do Česka jsme s sebou chtěli vzít i nějaké uprchlíky, ale kvůli byrokracii to vůbec nebylo jednoduché,” vzpomínal na první dny války na Ukrajině Lukáš Kaboň.

Svědectví českých novinářů připomnělo, jak důležité je v dnešní době usilovat o dosažení udržitelného míru nejen na Ukrajině, ale i v dalších zemích světa. Důležitou roli v procesu utváření míru přitom mohou sehrát i média, která pomáhají formovat veřejné mínění a politické názory občanů. I proto bylo hlavním cílem workshopu seznámit české a německé novináře s konceptem „mírové žurnalistiky“, jehož otcem je oceňovaný norský novinář a sociolog Johan Vincent Galtung.

Koncept mírové žurnalistiky se zaměřuje na to, aby všechny strany konfliktu dostaly stejný prostor pro vyjádření. Snaží se zachytit veškeré utrpení, pojmenovává všechny zločince a odhaluje nepravdy na všech stranách. Jeho cílem je zkoumat strukturální a kulturní příčiny vzniku konfliktů, zaměřuje se na jejich prevenci a válku a zbraně vnímá jako závažný problém. Propaguje mírové iniciativy, a to i v případě, že se jedná o mírotvůrce tzv. „z lidu”. Média jsou navíc v rámci tohoto přístupu vnímána jako klíčoví aktéři v oblasti podpory mírového úsilí, kteří mohou významným způsobem přispět k úspěchu mírového procesu.

Workshop byl zakončen společnou diskusí, během které mohli novináři z Česka i Německa sdílet své názory na to, zda a jakým způsobem by bylo možné koncept mírové žurnalistiky přenést do praxe. Seminář o mírové žurnalistice chce česká pobočka mezinárodní mírové organizace HWPL pro velký úspěch v nejbližší době zopakovat. Uskutečnit by se měl už v průběhu června v některém z konferenčních sálů v Praze.

Pro další informace, prosím, kontaktujte:

Severina Papis
PR oddělení HWPL
+420 776 643 790

Zdroj fotek: Tomáš Vlach, Česká Televize


V Praze, 20. 3. 2023

Česká pobočka mezinárodní mírové organizace HWPL uspořádala v sobotu 18. března 2023 v KD Mlejn, na Praze 5 událost věnovanou sedmému výročí vzniku Deklarace míru a ukončení válek, DPCW. Konference, která byla vůbec první veřejnou událostí pobočky v letošním roce, se zúčastnila řada významných hostů, včetně politiků, vzdělavatelů, náboženských představitelů nebo novinářů. Součástí události byla i výstava s názvem „Power of My Action“ („Síla mého činu“), kterou tvořila díla českých i ukrajinských umělců.

Výstava fotografií a kreseb byla s ohledem na časovou osu rozdělena na tři hlavní části: minulost, přítomnost a budoucnost. Sekce minulost zachycuje hrůzy válečných konfliktů, jako je první a druhá světová válka nebo válka na Ukrajině. Přítomnost vyobrazuje to, jak hrozivé dopady mohou mít světové konflikty na lidské životy v případě, že bude veřejnost i nadále lhostejná k mírovým iniciativám. Třetí část – budoucnost – pak naznačuje, jak by svět mohl vypadat, pokud by lidé aktivněji usilovali o změnu, jako tomu bylo i v případě pádu Berlínské zdi nebo sametové revoluce v ČR a na Slovensku na sklonku minulého tisíciletí.

Své kresby organizátorům akce poskytli i ukrajinští umělci, které ruská invaze na Ukrajinu vyhnala z jejich domovů a zajímavým doplněním sobotního programu bylo také vystoupení českých a ukrajinských studentů HAMU (Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze).

 Výstava, stejně jako celá událost, zároveň návštěvníkům poskytla možné odpovědi na to, jak vytvořit svět bez válek. Jednou z nich je i implementace Deklarace míru a ukončení válek (Declaration of Peace and Cessation of War, DPCW), kterou pod vedením HWPL vypracoval „Mírový výbor pro mezinárodní právo“ složený z renomovaných odborníků na mezinárodní právo z celého světa. Listina o 10 článcích a 38 odstavcích vyhlášená 14. března 2016 byla vytvořena tak, aby vhodným způsobem reformovala současný mezinárodní právní řád ustanovený OSN, který v mnoha ohledech selhává.

 „Podpora mírových aktivit má být důležitou prioritou Evropy a všech světových společenství. Setkání mladých lidí nad deklarací míru přináší obrovskou naději, že nové koncepty a vize směrem ke světovým lídrům a organizacím mají v budoucnu šanci přinést skutečnou globální změnu. Deklarace míru přináší konkrétní vizi k inovaci Světové organizace národů, která je nutná. Osobně si myslím, že tato deklarace by se v následujících měsících měla stát hlavní prioritou diskuze na půdě OSN,“ uvedl po skončení události zakladatel platformy Inovace Republiky, Robin Čumpelík.

Česká pobočka HWPL návštěvníkům prostřednictvím maleb, fotografií a dalšího doprovodného programu představila také možnosti, jak se do mírového aktivismu mohou zapojit i oni sami. Příkladem jsou různé mírové konference, pochod míru (tzv. Peace Walk), mírové vzdělávání na školách nebo dobrovolnictví zaměřené na ukrajinské uprchlíky, které HWPL v současnosti realizuje přímo na území ČR.

„Pro mě bylo skutečně klíčovým bodem dnešního programu mírové vzdělávání. Všude tam, kde je možné šířit mír – na školách i v rodinách – bychom se měli učit tomu, jak můžeme žít v harmonii a jak můžeme řešit obtížné situace mírovou cestou. Jen tak pochopíme, jak můžeme jednat odlišným způsobem a jak nakonec můžeme přinést mír do celého světa,“ ocenil Deklaraci míru a ukončení válek jeden z řečníků Anton Krasnov.

Vernisáž výstavy Power of My Action (Síla mého činu) navazuje na putovní výstavu „Síla mého hlasu“, kterou HWPL v roce 2022 uspořádala v Senátu ČR a také na třech středních školách.

Výročí vzniku Deklarace míru a ukončení válek si minulý týden 14. a 19. března připomínaly i pobočky HWPL v zahraniční. Konference z názvem: „Institucionální mír: Posílení komunikace pro budování důvěry“ se zúčastnili představitelé 41 zemích z Afriky, Evropy, Severní Ameriky a Asie. Událost, na které řečníci diskutovali o předcházení, mediaci a řešení konfliktů, si nenechalo ujít okolo 7 000 lidí z různých sektorů společnosti, včetně oblasti politiky, práva, náboženství, vzdělávání, médií, či ženských a mládežnických organizací.

Konference se zúčastnil i jeden ze spoluautorů DPCW, Nazrul Islám, který působí jako předseda Katedry mezinárodního práva na univerzitě v bangladéšské metropoli Dháce:

„Cílem této deklarace, která se skládá z 10 článků a 38 odstavců, je obnovit ducha, který byl přítomen při zakládání OSN a dosáhnout udržitelného míru skrze prosazování univerzálních hodnot světového společenství. DPCW obsahuje poselství o světě bez válek, míru mezi národy a společnostmi – poselství o přátelských vztazích, prosperitě a štěstí. Je to velice jednoduché poselství, se kterým se může ztotožnit každý.“

Se svým projevem vystoupil i předseda mezinárodní mírové organizace HWPL, Lee Man-hee.

Míru nemůže docílit každý sám. Pokud budeme všichni společně žít v jednotě, nebude už docházet k žádným válkám ani konfliktům. Je řečeno: ’Miluj svého bližního jako sebe sama’. Válka zmizí pouze tehdy, když bude existovat vzájemná láska. Současné mezinárodní právo nedokáže válce zabránit. Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN právě teď vede válku. DPCW vznikla proto, aby obnovila nefunkční mezinárodní právo a odstranila konflikty. Právě teď nastal čas dosáhnout míru. Stejně jako lidé studují, aby něco dokázali vytvořit, je také potřeba se doma i ve škole učit tomu, jak vytvořit mír. Pokud se změní srdce lidí, vznikne i lepší svět.“

Na události připomínající vznik Deklarace míru a ukončení válek byl zároveň ustanoven akční plán na podporu míru na Ukrajině. Účastníci z více než 100 zemí světa napsali tzv. „Mírové dopisy“, v nichž odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu coby porušení mezinárodního práva a apelovali jejich prostřednictvím na ruského prezidenta Putina, aby stáhl své jednotky z ukrajinského území. Všechny tyto dopisy budou shromážděny a následně odeslány na Ukrajinu, kde se stanou součástí nově postaveného mírového památníku.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

 

V Praze, 2. 2. 2023

Válečný veterán a předseda mezinárodní mírové organizace HWPL, Lee Man-hee, uskutečnil po téměř tříleté pauze způsobené světovou pandemií koronaviru 32. mírovou cestu. V doprovodu dalších představitelů HWPL navštívil Filipíny, aby společně s tamními zástupci občanské společnosti oslavil deváté výročí uzavření mírové dohody na ostrově Mindanao. Ta v zemi dodnes dláždí cestu k míru. Nejdůležitějšími body programu zahraniční cesty, která probíhala ve dnech 24. až 27. 1. 2023, bylo slavnostní odhalení mírového památníku ve filipínské metropoli Manile a také uspořádání I. Národního mírového konventu.Válečný veterán a předseda mezinárodní mírové organizace HWPL, Lee Man-hee, uskutečnil po téměř tříleté pauze způsobené světovou pandemií koronaviru 32. mírovou cestu. V doprovodu dalších představitelů HWPL navštívil Filipíny, aby společně s tamními zástupci občanské společnosti oslavil deváté výročí uzavření mírové dohody na ostrově Mindanao. Ta v zemi dodnes dláždí cestu k míru. Nejdůležitějšími body programu zahraniční cesty, která probíhala ve dnech 24. až 27. 1. 2023, bylo slavnostní odhalení mírového památníku ve filipínské metropoli Manile a také uspořádání I. Národního mírového konventu.

Hned krátce po příletu na Filipíny se předseda Lee v úterý 24. ledna vypravil na náměstí Plaza Asuncion v manilské čtvrti Malate, na kterém vyrostl nejnovější mírový památník organizace HWPL. Monument, který má připomínat, jak důležitá je podpora ukončení bojů a dodržování míru, je vůbec první stavbou svého druhu ve filipínském hlavním městě.
Projekt ve spolupráci s HWPL iniciovala místní nezisková organizace „Rotary Club of Manila Metro“ (RCMM). Obě organizace spolu od uzavření partnerství v roce 2021 úzce spolupracují na různých mírových aktivitách a dobrovolnických projektech, jejichž účelem je zajištění udržitelného míru na Filipínách.

Podle předsedy sekce pro mír, prevenci a řešení konfliktů organizace Rotary Club, Raoula Victorina, který zároveň vykonává funkci děkana křesťanské univerzity na Filipínách, je odhalení památníku v Manile důležitým okamžikem: „Památníky nejsou jen kusy nazdobených kamenů. Slouží jako trvalá připomínka našeho úsilí a závazku dosáhnout světového míru.”
S krátkým proslovem během slavnostní ceremonie vystoupil i předseda HWPL, Lee Man-hee:  „Procestoval jsem svět 32krát a všude mluvil o ukončení válek a o tom, že musíme zanechat mír na této zemi jako odkaz budoucím generacím. A tato země, Filipíny, je toho důkazem. Udělejme vše, co je v našich silách, abychom se podíleli na práci míru.”
Stavba, která je již jedenáctým mírovým památníkem na Filipínách, má také vyjadřovat podporu „Deklaraci míru a ukončení válek” (DPCW), kterou pod vedením organizace HWPL vypracovali odborníci na mezinárodní právo z celého světa. DPCW, která je navrhovanou reformou stávajícího mezinárodního práva, v zemi podporuje prezidentský výnos č. 70 a také městská rada v Manile. Ta usnesení na podporu DPCW podepsala a přijala 20. prosince 2022, tedy těsně před odhalením mírového památníku.

Předseda HWPL Lee Man-hee se následně ve středu 25. ledna, během druhého dne své jedenácté návštěvy Filipín, zúčastnil také I. Národního mírového konventu na podporu jednoty. Konference na téma: „Mír vytváří jeden národ a jednu budoucnost: mír je tady“, která se konala ve městě Pasay, se zúčastnilo více než 1 500 hostů.
Jedním z hlavních řečníků byl Ronald Adamat, člen Komise pro vysokoškolské vzdělávání na Filipínách (CHED) a zároveň zakládající předseda organizace Volunteer Individuals for Peace (VIP) a nositel prestižní Ceny míru Mahátmy Gándhího.
„Chceme, aby v naší zemi zavládl mír. Chceme, aby se mír stal jazykem, kterým bude mluvit a kterému bude rozumět každý Filipínec i každý cizinec. Dnes vyhlašujeme mír jako pandemii. Nakažme lidi, aby nezůstávali těmi, kdo umírají v pokoji, ale aby v pokoji skutečně žili,“ uvedl ve svém projevu Ronald Adamat.

K rozvíjení mírových iniciativ nejen na Filipínách, ale i ve světě, vyzval na konferenci také předseda HWPL a korejský válečný veterán v jedné osobě – Lee Man-hee: „O vytváření míru na Mindanau se začíná dozvídat celý svět. Je to příklad toho, jak se smrt přeměňuje v život. Mindanao a Filipíny jsou jen počátkem. Pokud se sjednotíme v lásce, mír později přijde do celého světa. A právě proto se všichni na Filipínách musí sjednotit a spolupracovat jako poslové míru.”
Oba představitelé se poprvé setkali v roce 2017 během Světového mírového summitu HWPL v Jižní Koreji. V roce 2018 pak CHED a HWPL podepsaly memorandum o začlenění mírového vzdělávání do vysokoškolských osnov.

Program I. Národního mírového konventu tvořilo i několik paralelních zasedání, která probíhala odděleně. Zúčastnili se jich zástupci mnoha sektorů společnosti – zákonodárci, nevládní organizace, představitelé akademické obce, mládež, zástupci různých náboženských a etnických skupin, ženy a média. Na každém z těchto zasedání pak byla vypracována rezoluce, která vyjadřovala solidaritu s mírovým úsilím organizátorů.
Účastníci konventu také vyzvali prezidenta Filipín Bongbonga Marcose, aby 24. leden vyhlásil „Národním dnem míru”. Právě 24. ledna 2014 totiž pod vedením HWPL došlo na filipínském ostrově Mindanao k podpisu mírové dohody, která významně přispěla k ukončení více než 40 let trvajícího konfliktu mezi muslimskými povstalci a křesťanskou většinou.
K jednacímu stolu tehdy usedl Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, která je součástí muslimské autonomní oblasti, a emeritní arcibiskup Fernando Capalla. Morská islámská osvobozenecká fronta (MILF) stejně tak jako nejvyšší vedení a obyvatelé provincie Maguindanao už 24. leden vyhlásili „Dnem míru HWPL“.
V pořadí 32. mírovou cestu předsedy HWPL Lee Man-hee provázela i řada doprovodných akcí. Jednou z nich byl i mírový hudební festival „We are one”, v překladu „Jsme jedno”, který se konal ve čtvrtek 26. ledna v tělocvičně univerzity ve městě Cotabato na ostrově Mindanao. Události se zúčastnilo okolo 3 000 studentů z různých škol nebo mládežnických organizací, kteří vyzývali k zastavení válek po celém světě, včetně té na Ukrajině.
Hlavní hvězdou byl slavný kanadsko-filipínský YouTuber, zpěvák a komik Mikey Bustos. Ovace ale sklidili i korejští zpěváci Aiden a Jin, kteří publikum překvapili zpěvem tagalských písní.
 „Už jsem na tomto místě byl. Společně se studenty jsme tehdy pochodovali ulicemi za mír.  Staňme se všichni posly míru. Dosáhněme ještě v naší době míru bez války a udělejme z něj odkaz pro budoucí generace,” vyzval mladé návštěvníky mírového hudebního festivalu předseda HWPL, Lee Man-hee.
Festival proběhl za podpory mezinárodní mírové organizace HWPL a jejích dvou křídel Mezinárodní mírové skupiny žen (IWPG) a Mezinárodní mírové skupiny mládeže (IPYG). Záštitu nad akcí pak také převzala vláda autonomního muslimského regionu Bangsamoro, zastupitelstvo města Cotabato a další místní neziskové organizace.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

V Praze 20. 12. 2022

Lektoři mírového vzdělávání české pobočky mezinárodní mírové organizace HWPL uspořádali na konci roku 2022 pro žáky dvou českých škol workshopy mírového vzdělávání. Do kurzu, jehož úkolem je umožnit žákům, aby si prostřednictvím zábavných aktivit osvojili hodnoty a principy míru a naučili se vzájemnému respektu a toleranci, se nejprve 15. 12. 2022 zapojila pražská základní škola zaměřená na výuku dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. O čtyři dny později pak kurz mírového vzdělávání proběhl také na gymnáziu v Sedlčanech.

Za studenty gymnázia vzdáleného přibližně 70 kilometrů od Prahy se dvoučlenný tým organizace HWPL vypravil 19. 12. 2022. Do workshopu s názvem „Jsem, protože jsme“ se zapojilo celkem 27 žáků prvního ročníku osmiletého gymnázia a devět žáků prvního ročníku čtyřletého gymnázia. Se školou v Sedlčanech organizace HWPL spolupracuje dlouhodobě. V podzimních měsících na gymnáziu probíhala výstava „Síla mého hlasu“ zachycující trnitou cestu českého národa k demokracii.

Lekce mírového vzdělávání byla určena pro dvě cílové skupiny – mladší děti ve věku od 11 do 14 let a také starší děti ve věku od 15 do 18 let. Hlavním záměrem aktivit, které si lektoři pro žáky připravili, bylo pomoci studentům vnímat rozdíly mezi sebou navzájem, umožnit jim, aby se naučili vidět zrakem druhého člověka, aby vnímali sebe i druhého jako jedinečnou a hodnotnou osobu, a aby pochopili, že jeden druhého potřebujeme ke spokojenému životu. V závěru pak žáci společně kreativní formou vytvořili obraz společnosti jako jedné rodiny, v níž mohou všichni žít v míru a harmonii.

Program mírového vzdělávání na gymnáziu v Sedlčanech sestával ze čtyř různých částí. Nejprve studenti zhlédli úvodní video o tom, jak na sebe navzájem nahlížíme. Poté následovalo malování autoportrétů, které proběhlo nejprve na individuální úrovni a posléze i ve dvojicích. Na závěr pak celá třída společně vytvářela „dům míru“ a sdílela svá uvědomění.

Lektoři mírového vzdělávání nejprve vyzvali žáky, aby zvedli ruku v případě, že by na sobě chtěli alespoň jednu věc změnit a krátce poté jim pustili tematické video. V něm se účastníci lekce mohli ztotožnit s postavami, které samy sebe popisovaly na základě několika kritérií, jako je věk, pohlaví, vzhled, barva pleti nebo očekávání okolí.

Na základě této samostatné aktivity si mohli žáci lépe uvědomit, že mohou mít tendenci přibližovat se obrazu okolí a přizpůsobovat se očekáváním svých spolužáků např. v oblasti odívání, vyjadřování apod., aby lépe zapadli do kolektivu. Cílem úvodní části kurzu mírového vzdělávání tedy bylo uvědomit si vlastní jedinečnost a hodnotu.

Na první část pak navazovalo kreslení autoportrétů. Po dokončení kreseb se žáci rozdělili do dvojic a podělili se vzájemně o to, jak sami sebe vnímají a proč sebe daným způsobem namalovali. Každému z účastníků mohli v hledání vlastní hodnoty pomoci přidělení spolužáci. Dvojice si nejprve mezi sebou vyměnily své kresby a poté každý z účastníků do autoportrétu toho druhého nakreslil, co se mu na něm líbí. Pozitivní vlastnosti o svých vrstevnících děti následně sdílely s celou třídou.

Program workshopu na gymnáziu v Sedlčanech vyvrcholil společnou stavbou „domu míru“, kdy jednotliví účastníci obdrželi očíslovaná papírová okna různých tvarů a velikostí, která měli nalepit na prázdná místa na velkém plátně ve tvaru domu. Výsledkem společné aktivity bylo vytvoření domu míru, ve kterém má každý své místo, a ve kterém všichni společně vytvářejí harmonický celek.

„Tým krásnou cestou provedl studenty tématem Já jsem, my jsme. Vztahem k sobě sama a vztahem k druhému člověku. Nedostatek těchto dovedností vede k vnitřním konfliktům, ale i k těm mnohem závažnějším. Jsme rádi, že jsme měli možnost pro naše studenty takto zpestřit vyučování a věřím, že i nadále budeme spolupracovat a pokračovat v mírovém vzdělávání,” zhodnotila workshop české pobočky HWPL zástupkyně ředitele školy, Lenka Lichtenbergová.

Kurz připravený lektory mírového vzdělávání HWPL žákům umožnil hlouběji se zamyslet nad tím, že každý z nás má silné i slabé stránky, a že společně můžeme vytvořit něco krásného, pokud lépe poznáme sami sebe a lidi kolem nás a pokud se budeme učit jeden od druhého namísto toho, abychom proti sobě bojovali nebo se vzájemně soudili.

Workshop pořádaný mezinárodní mírovou organizací HWPL se uskutečnil i na ZŠ Za Invalidovnou v pražském Karlíně. Tentokrát se lektoři mírového vzdělávání za pomoci zaměstnanců školy zaměřili na děti s poruchami učení a lehkým mentálním postižením. Lekce, která trvala hodinu a čtvrt, se zúčastnilo sedm žáků čtvrté třídy ve věku okolo devíti let.

Děti měly společně pomocí šablon ve tvaru slunce, měsíce a hvězd a speciálních barev, které svítí ve tmě, vytvořit hvězdnou noční oblohu a skrze tématiku vesmíru si uvědomit kouzlo a důležitost diverzity a v přeneseném slova smyslu i jedinečnosti každého z nás. Na konci workshopu proběhlo sdílení výsledných výtvorů, které se v zatemněné místnosti „rozsvítily“.

Projekty tohoto typu jsou na běžných školách i ve školských zařízeních, kam docházejí žáci s lehkým mentálním postižením či poruchami učení, které jim znemožňují vzdělávání v běžných třídách, víc než potřebné. Řada takto znevýhodněných dětí se totiž ve svém životě potýkala nebo stále potýká s šikanou nebo předsudky lidí ve svém okolí.

Podle výzkumu OECD uveřejněného v roce 2017 se s šikanou na základních školách setkalo okolo 25 % žáků. Oběťmi jsou přitom podle statistik nejčastěji děti s poruchou pozornosti a hyperaktivity a jedinci se zdravotním postižením nebo jiným znevýhodněním.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz



Česká pobočka Mezinárodní mírové skupiny mládeže (IPYG, International Peace Youth Group), která je přidružená k mezinárodní mírové organizaci HWPL, uspořádala 18. prosince 2022 „Vánoční Pop-Up”. Událost zaměřená na vzájemnou kulturní výměnu se konala v komunitním centru Prostor 39 na pražském Žižkově. Hlavním cílem iniciativy bylo zmírnit bolest ukrajinských válečných uprchlíků, které tvrdé boje vyhnaly z jejich rodných měst, a také informovat českou veřejnost o hrůzách války. Akce se zúčastnilo okolo 60 návštěvníků z Česka a Ukrajiny.

Součástí „Vánočního Pop-Upu” byl market, na kterém ukrajinští umělci a designéři prezentovali a prodávali své výrobky, jako je oblečení nebo módní doplňky. Se zájemci se pak začínající ukrajinští návrháři mohli podělit o příběhy svých děl.

Účastníci pop-upu také dostali příležitost angažovat se v aktivitách souvisejících s ochranou životního prostředí. Dobrovolníci z IPYG totiž v prostorách komunitního centra uspořádali bleší trh, na kterém se zájemci mohli zapojit do výměny oblečení a přispět tak ke snížení množství odpadu na skládkách.

A nechyběly ani doprovodné aktivity, jako je koncertní vystoupení ukrajinských hudebníků nebo čas na tanec. Na místě byl zřízen i fotokoutek, který v návštěvnících mohl zanechat hřejivé vzpomínky na konec roku. „Vánočního Pop-Upu” se zúčastnila i zakladatelka start-upu Felt You, Milana Kopyt.

„Jsem opravdu moc vděčná IPYG za Vánoční pop-up. Byla jsem ohromena a dojata tím, že se v České republice našli lidé, kteří mají tak velké srdce pro mír a ukrajinskou komunitu. Doufám, že budeme moci s IPYG spolupracovat na podobných projektech i nadále a že se budeme i v budoucnu vzájemně podporovat,” uvedla po skončení události Milana Kopyt.

Česká pobočka HWPL se pomoci válečným uprchlíkům věnuje už od propuknutí ruské invaze na Ukrajinu. IPYG od října loňského roku realizuje dobrovolnické aktivity, jako jsou jazykové kurzy angličtiny a češtiny, které mohou Ukrajincům žijícím v České republice např. pomoci najít práci. Kurzy byly dobrovolníky z IPYG připraveny tak, aby pomohly i těm členům ukrajinské menšiny, kteří mají problémy s komunikací či pocitem sounáležitosti, přestože v Česku žijí i více než rok. Jen během prvních dvou měsíců jazykové lekce navštívilo okolo stovky zájemců.

Podobné aktivity jsou v ČR i s ohledem na přetrvávající boje na Ukrajině klíčové. Podle dat zveřejněných Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytla Česká republika v období od března do prosince roku 2022 dočasnou ochranu 453 725 ukrajinským žadatelům o azyl. (Zdroj:Ukraine Situation: Regional Refugee Response Plan – March-December 2022, 26 April 2022, https://data.unhcr.org/en/documents/download/96855 ).

I proto chce česká pobočka IPYG pokračovat v iniciativách věnovaným ukrajinské komunitě i v budoucnu. Stejně jako tomu bylo na konci roku 2022, budou i v průběhu roku 2023 dobrovolníci z IPYG organizovat pro ukrajinské uprchlíky bezplatné kurzy angličtiny. V plánu je ale také uskutečnění mírového vzdělávání pro ukrajinskou mládež nebo taneční aktivity, skrze které se současná mladá generace bude moci sjednotit v kultuře míru.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

Představitelé Ruska a Ukrajiny na konferenci HWPL
sjednotili svůj hlas pro mír

V Praze, 3. 11. 2022

Ve středu 2. 11. 2022 proběhla v Praze v kulturním domě Chvalská stodola událost s názvem „Jeden hlas: Rusko a Ukrajina pro mír“.  Cílem konference, kterou pořádala česká pobočka organizace HWPL, bylo sjednotit ruské a ukrajinské náboženské lídry v úsilí o dosažení míru na Ukrajině. Událost, která byla vysílána také online, přitáhla pozornost široké veřejnosti. Zúčastnili se jí političtí představitelé, vzdělavatelé i novináři.

Už více než osm měsíců rozděluje obyvatele Ruska a Ukrajiny rozsáhlý ozbrojený konflikt, který si od svého propuknutí vyžádal desetitisíce obětí. I proto se náboženští představitelé z obou znesvářených zemí rozhodli na mírové konferenci HWPL sjednotit svůj hlas pro mír. Své proslovy přednesli tři řečníci, kteří v souladu s učením, o které se opírají, společně hledali odpověď na to, jak zastavit krveprolití na Ukrajině.

Do společné debaty přispěli především zástupci křesťanství a hnutí Hare Krišna. K ukončení bratrovražedných bojů na Ukrajině vyzval v emotivním projevu baptistický pastor, Vitaly Vlasenko, který do roku 2012 vykonával funkci prezidenta rady křesťanských evangelických církví v Rusku.

„Dnes pozvedám svůj hlas za mír a usmíření mezi mou zemí, Ruskem, a Ukrajinou, aby lidé z obou stran došli k závěru, že potřebujeme zastavit tuto válečnou operaci. Jsem opravdu vděčný za to, že jsem se mohl zúčastnit této úžasné události, protože myslím, že toto je historický den pro tento svět,“ uvedl ve svém projevu Vlasenko.

Mezi řečníky se objevili i členové hnutí Hare Krišna z Ruska a Ukrajiny – Venu-madhurya das a Arťom Procenko. Oba upozornili na dopady ruské invaze na Ukrajině, zmínili již existující iniciativy, které pomáhají obětem války a válečným uprchlíkům a představili návrhy, jak se mohou zástupci občanské společnosti aktivněji zapojit do řešení tohoto vleklého konfliktu.

„Prezidenti, premiéři, senátoři, členové vlády i další zástupci občanské společnosti, jako jsou učitelé, vědci, filosofové, kněží nebo slavní hudebníci – jednoduše kdokoliv, kdo je významnou měrou zodpovědný za vedení společnosti – musí uplatnit svůj vliv k dosažení míru. Využijme naše schopnosti, naše vědomosti, zdroje, konexe, cokoliv,“ apeloval na účastníky debaty ruský představitel hnutí Hare Krišna Venu-madhurya das.

Prostřednictvím události – „Jeden hlas: Rusko a Ukrajina pro mír“ – HWPL vytváří diskusní platformu pro náboženské vůdce z obou zemí, kteří se tak mohou v mírových otázkách lépe sjednotit a k životu v harmonii následně vést i členy svých církví. Mírový dialog mezi Ruskem a Ukrajinou budou v příštích měsících prostřednictvím různých debat a konferencí rozvíjet i další pobočky organizace HWPL ve světě. Cílem projektu je, aby si všichni mohli uvědomit, že síla zastavit válku spočívá v jednotném hlase lidí.

„Pro mě tato událost byla velice inspirující a myslím, že je velmi důležité, aby se lidé kvůli situaci v Rusku a na Ukrajině setkávali nejen v Praze, ale i v jiných městech v České republice nebo v Evropě. Myslím, že tímto můžeme významně přispět k tomu, aby války skončily“, ocenil po skončení události mírovou iniciativu HWPL ukrajinský panelista Arťom Procenko.

Česká republika, která je v současnosti domovem pro přibližně 300 000 ukrajinských uprchlíků, je vůbec první zemí světa, ve které centrála jihokorejské mezinárodní mírové organizace HWPL projekt „Jeden hlas“ otestovala. V budoucnu se do něj zapojí také členové ruské a ukrajinské menšiny v Česku.

Česká pobočka HWPL se na pomoc Ukrajině zaměřuje dlouhodobě. Hned krátce po propuknutí ruské invaze zorganizovala několik sbírek humanitární pomoci a díky spolupráci s partnerskou organizací Pilgrim doručila trvanlivé potraviny, dětskou výživu, hygienické potřeby a další materiál v celkové hodnotě cca půl milionu korun do obléhaného Mariupolu a dalších částí Ukrajiny. Válečným uprchlíkům se přitom dobrovolníci z HWPL věnují i v České republice. V Praze od letošního října probíhá dvakrát týdně bezplatný jazykový kurz angličtiny, kde se jeho účastníci mohou mimo jiné zapojit i do aktivit spojených s mírem a válkou.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

Putovní výstava „Síla mého hlasu“ nadchla studenty
českých středních škol

 


V Praze, 26. 10. 2022

Organizace HWPL uspořádala na dvou středních školách výstavu s názvem „Síla mého hlasu“, kterou si prohlédlo více než 750 studentů a učitelů. Vernisáž provázelo téma, které vévodilo i výstavě v Senátu, jež proběhla v březnu tohoto roku. Umělecká expozice, jejíž součástí jsou ilustrace talentovaných českých umělců, které ukazují trnitou cestu České a Slovenské republiky k demokracii, se nejprve od 9. do 13. května přesunula na Gymnázium Elišky Krásnohorské v Praze. Od 12. do 23. září pak byla k vidění také na gymnáziu v Sedlčanech. 

Putovní výstava si kladla za cíl zvýšit povědomí občanů o sociálních problémech, kterými Česká republika v současné době prochází a upozornit na to, jak důležitá je občanská angažovanost v otázkách společenského rozvoje. Výstavu uměleckých děl doprovázela diskuse se středoškoláky, kterou vedli pozvaní senátoři a další vládních činitelé.

Výstavy, která se konala v květnu na Gymnáziu Elišky Krásnohorské, se zúčastnilo okolo 450 studentů a dalších představitelů školy. Událost vyvrcholila 26. května diskusním dnem s přibližně padesáti studenty, na kterém vystoupil speciální host, senátor Tomáš Třetina. Třetina se studenty sdílel svůj názor na občanskou participaci a zdůraznil, jak důležité je účastnit se voleb a věnovat pozornost celospolečenským otázkám.

 

Jeden ze studentů o výstavě „Síla mého hlasu“ řekl: „Zaujala mě část, ve které se mluvilo o tom, jak by naše společnost měla vypadat. Myslím, že právě tohle je nejdůležitější součást naší budoucnosti. A co se týče obrazů, nejvíce se mi líbila díla, která vyjadřovala svobodu.“

Další studentka pak o vernisáži poznamenala: „Mě osobně nadchnul obraz, který vyjadřoval vzájemný respekt mezi generacemi, protože respekt je v dnešní době velmi důležitý. Musíme si vážit starších lidí, protože jsou na tomto světě déle a jejich rady jsou v našich životech velmi cenné“

Krátce po skončení výstavy se do malování zapojili i studenti gymnázia. Inspirováni uměleckou expozicí nakreslili svá vlastní díla na témata, jako je spolupráce, harmonie, deprese, úzkost, osamělost a další důležitá témata, která hýbou dnešní společností. Tyto výtvarné práce se pak staly součástí výstavy, kterou zástupci gymnázia v Sedlčanech uspořádali v aule školy.

Dne 25. října pak proběhl další diskusní den s 57 studenty, který vedl senátor Petr Štěpánek. Štěpánek ve svém projevu hovořil zejména o hodnotě a významu demokracie, které bylo dosaženo v České republice. Poté následovala diskuse o současné politické situaci a stavu demokracie v ČR, při níž studenti volně sdíleli své dotazy a názory.

Senátor Petr Štěpánek událost organizovanou zástupci české pobočky HWPL ocenil slovy: „Bylo skvělé diskutovat se studenty o demokracii v České republice a mít možnost vyslechnout si jejich názory. Zaznělo mnoho zajímavých myšlenek, které mohou být dobrým zdrojem inspirace.“

Zástupkyně ředitele školy paní Lenka Lichtenbergová k tomu dodala: „Jsem velmi vděčná organizaci HWPL, že prostřednictvím výstavy a diskusního dne studentům umožnila setkat se se senátorem. Budu se těšit na budoucí spolupráci s HWPL. Chtěla bych realizovat mírové vzdělávání HWPL na naší škole.“

V budoucnu se putovní výstava  „Síla mého hlasu“ přesune i do dalších středních škol po celé České republice, aby upozornila na to, jak důležitý je hlas občanské společnosti. Věříme, že projekt přispěje k tomu, aby si studenti uvědomili hodnotu demokracie v České republice, a že se výstava stane inspirací k realizaci rozmanitějších mírových aktivit nejen v Praze ale i v okolních regionech.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

Dokument HWPL o mírovém procesu na filipínském Mindanau se v Praze dočkal slavnostní premiéry

 

V Praze, 19. 10. 2022

V pátek 14. 10. 2022 proběhla v Městské knihovně v Praze slavnostní premiéra dokumentárního filmu „Great Legacy“. Snímek mapuje dlouhou cestu k míru na filipínském ostrově Mindanao a vysvětluje, jak důležitou roli v mírovém procesu sehrál předseda HWPL a korejský válečný veterán Lee Man-hee. Promítání dokumentu, jehož premiéra probíhala souběžně také v dalších zemích Evropy, včetně Francie nebo Německa, se zúčastnilo okolo dvou stovek lidí. Mezi hosty nechyběli zástupci ukrajinské menšiny v ČR, vzdělavatelé nebo novináři.
Dokumentární film „Great Legacy“, v překladu „Velké dědictví“, pochází z produkce společnosti SMV Media Group se sídlem v jihokorejském Soulu. Ta na jeho tvorbě spolupracovala s mezinárodní nevládní organizací HWPL s poradním statusem u Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC), jejímž hlavním cílem je dosažení světového míru.

Snímek diváky zavedl na filipínský ostrov Mindanao, kde více než 40 let probíhal konflikt mezi muslimskými povstalci usilujícími o nezávislost a křesťanskou většinou, který si vyžádal přes 120 000 obětí. Záměrem dokumentu Great Legacy ovšem není jen vykreslení válečných hrůz, ale také popis mírového procesu, kterým si Filipíny v průběhu posledních několika let prošly. Klíčovým milníkem v oblasti řešení tohoto náboženského konfliktu je přitom mírová dohoda, kterou v lednu 2014 pod vedením HWPL uzavřeli zástupci obou znesvářených táborů.

Mírové iniciativy HWPL na Filipínách mají svůj počátek již v roce 2013, kdy předseda organizace a mírový aktivista Lee Man-hee několikrát osobně navštívil ostrov Mindanao. Historie mírového procesu se ale začala psát až o několik měsíců později, kdy předseda HWPL přivedl ke společnému jednacímu stolu tehdejšího guvernéra provincie Maguindanao a zároveň zástupce muslimské menšiny, Esmaela Mangudadatu, a zástupce křesťanské většiny -emeritního arcibiskupa Fernanda Capallu. To, že by se mezinárodní NGO z pozice mediátora úspěšně zapojila do řešení ozbrojených konfliktů, je přitom ve světě skutečným unikátem.

Dokument Great Legacy měl na Filipínách, konkrétně ve městě Davao, premiéru už 6. září 2022 Zúčastnilo se jí okolo 500 lidí včetně politiků – mezi nimi i starosta města Davao Sebastian Duterte.

„Tím, že budeme lidem promítat dokumentární filmy nebo filmy o míru, můžeme povzbudit i mnohé další, aby s námi byli zajedno v našem úsilí v oblasti vytváření a udržení míru v našich komunitách,“ ocenil práci HWPL Sebastian Duterte.

Mírová dohoda zprostředkovaná HWPL, jejímuž podpisu v roce 2014 přihlížely tři stovky lidí, včetně politiků, univerzitních profesorů nebo náboženských představitelů, hraje nezastupitelnou roli v procesu vytváření míru na Filipínách. Otevřela totiž cestu dalším mírovým iniciativám v zemi, na kterých se velkou měrou podílí právě organizace HWPL. Nezbytnou součástí je přijímání zákonů na podporu míru, mezináboženský dialog nebo mírové vzdělávání ve školách. 

HWPL věří, že si diváci prostřednictvím promítání tohoto dokumentu uvědomí, jak důležitou roli hraje v procesu vytváření míru neziskový sektor a aktivní občanská společnost. Pochopení této souvislosti je přitom stěžejní i s ohledem na právě probíhající ruskou invazi na Ukrajinu, která si už vyžádala desítky tisíc obětí na životech. Pomoci by, stejně jako už jednou v minulosti, mohly mírové aktivity HWPL. Tou nejbližší je v rámci ČR konference: „Jeden hlas: Rusko a Ukrajina pro mír“. Událost, které se jako řečníci zúčastní vedoucí náboženští představitelé z Ruska a Ukrajiny, se uskuteční už ve středu 2. listopadu 2022.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz