HWPL ČR

Vyjádření organizace HWPL k článkům Deníku N 
a pozvánka k překonání předsudků

V Praze, 2. 8. 2022

V posledních několika týdnech se HWPL stala námětem řady článků a příspěvků, které o činnosti této mezinárodně uznávané mírové organizace šíří nepravdivé informace a u veřejnosti vyvolávají bezdůvodný strach a paniku. Autoři v těchto příspěvcích nesprávně zaměňují činnost dvou od sebe oddělených institucí, tj. mezinárodní neziskové organizace HWPL a nového náboženského hnutí Shincheonji a organizaci HWPL označují za sektu. I proto se vedení české pobočky HWPL rozhodlo na tuto agresivní dezinformační kampaň zareagovat a vnést do celé situace alespoň trochu světla.

Negativně laděné články, jejichž autory jsou redaktoři zpravodajského webu „Deník N“, se na českém internetu začaly objevovat krátce po události s názvem „Peace Walk“, která se uskutečnila 25. 5. 2022 v Praze. Mírového pochodu, jehož cílem je poukázat na možnosti řešení právě probíhajících konfliktů a upozornit na to, že každý z nás může přispět k vytvoření světa bez válek, se zúčastnil i starosta Prahy 1, Petr Hejma. Člen hnutí STAN, stejně jako mnohé další osobnosti českého veřejného života, ve svém projevu ocenil iniciativy mírové organizace HWPL, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Redakce Deníku N přesto událost, která je většinovou veřejností vnímána pozitivně, vyhodnotila jako hrozbu a zahájila mediální kampaň, jejímž účelem je pravděpodobně zdiskreditovat organizaci HWPL a její aktivity v očích české veřejnosti.

Články Deníku N se pokoušejí vzbudit falešný dojem, že organizátorem události s názvem „Peace Walk“ je nové náboženské hnutí Shincheonji, nikoliv mezinárodní mírová organizace HWPL, kterou redakce v příspěvcích označuje za sektu. V článcích novináři zároveň obviňují členy organizace z toho, že ovlivňují českou politickou scénu a snaží se naznačovat, že mezinárodní organizace HWPL je pouze jakýmsi nástrojem, kterým se církev Shincheonji pokouší vylepšit svůj negativní obraz na veřejnosti.

O pozitivních aspektech mírových iniciativ HWPL, jako je humanitární pomoc na Ukrajině, mírové vzdělávání na školách, mezináboženský dialog nebo kampaně za vytvoření udržitelného míru ve světě, se přitom v článcích čtenáři téměř nedočtou. Proč se autoři investigativního webu nezaměřují na objektivitu, neověřují informace z více zdrojů, jak velí novinářská etika, hlouběji nezkoumají přínos aktivit a projektů HWPL pro společnost a prezentují veřejnosti pouze svůj subjektivní, negativně laděný obraz, v tuto chvíli není jasné.

Dobré jméno české pobočky HWPL poškozuje zejména přesvědčení novinářů, že politici, učitelé a další představitelé nespolupracují s mezinárodní mírovou organizací HWPL, ale s novým náboženským hnutím Shincheonji. To má dokládat např. podcast Deníku N s názvem: „Jihokorejská sekta Sinčchondži u nás v poslední době zintenzivnila své veřejné aktivity. Podařilo se jí dostat i do blízkosti některých českých politiků“ uveřejněný 30. 5. 2022, jehož autory jsou redaktoři Filip Titlbach a Michal Tomeš.

Tyto ukvapené závěry redakce vytváří na základě jediného faktu – že část členské základny HWPL tvoří členové církve Shincheonji. Hlubší zkoumání reality a snaha porozumět vazbám mezi oběma organizacemi ovšem v příspěvcích chybí.

Realitou přitom je, že zatímco církev Shincheonji se ze své podstaty jako náboženského hnutí primárně zaměřuje na evangelizaci, organizace HWPL se stejně jako mnohé další neziskové organizace věnuje veřejně prospěšným aktivitám. Oba od sebe oddělené subjekty přitom mimo členskou základnu spojuje jediné, a to osoba jejich zakladatele, Lee Man-hee, který je nejen mírovým aktivistou a předsedou mezinárodní organizace HWPL, ale i náboženským vůdcem církve Shincheonji. Církev i organizace pak v určitých ohledech spolupracují i v oblasti propagace.

To, že oba subjekty skutečně fungují odděleně, lze velice snadno ověřit také v praxi. Politici, vzdělavatelé nebo náboženští představitelé nejsou pracovníky organizace HWPL kontaktováni za účelem evangelizace, které se věnuje církev Shincheonji, ale za účelem realizace projektů, které přispívají k podpoře občanské společnosti, základních lidských práv, demokratizace a k vytvoření udržitelného míru ve světě. Důkazem, že se HWPL zaměřuje pouze na mírovou agendu deklarovanou na oficiálních webových stránkách a nesnaží se tímto způsobem šířit své náboženské učení, jsou tedy aktivity samotné.

https://hwpl.cz/

https://www.facebook.com/hwpl.cz/

Myšlenku, že by projekty organizace HWPL mohly mít veskrze pozitivní dopad na společnost a že pro veřejnost nepředstavují žádné riziko, redakce Deníku N vůbec nebere v potaz, a to navzdory výpovědím osob, které se členy HWPL navázaly spolupráci. Vhodným příkladem jsou prohlášení pedagogů, kteří se zapojili do mírového vzdělávání. To lektoři organizace HWPL formou různých seminářů a interaktivních přednášek poskytují nejen žákům ale i jejich vzdělavatelům.

“Nezaznamenala jsem tam žádné náboženské tendence. Bylo pro mě povznášející, že se někdo o tato témata zajímá.”

„Děti do ničeho nenutili, bylo to korektně vedené. Brali jsme to jako rozšíření obzorů pro naše studenty.“

Mírové vzdělávání je nezbytnou součástí agendy HWPL a jako takové je blíže specifikováno v článku 10, který je součástí Deklarace míru a ukončení válek (DPCW) vyhlášené 14. března 2016. Článek upozorňuje na to, jak důležitou roli hraje mírové vzdělávání v oblasti podpory vzájemného respektu a porozumění mezi jednotlivými náboženstvími, ideologiemi a etnickými skupinami.

Čl. 10 DPCW, která byla vytvořena pod záštitou HWPL odborníky na mezinárodní právo, vychází z myšlenky, že světový mír je možné prosazovat nejen shora, tedy nejen na politické úrovni, ale i zdola – tím, že se do procesu zapojí i běžní občané. Jak? Mezinárodní právní systém je sice vytvářen jednotlivými státy, které do něj projektují své zájmy, státy jsou ale zároveň tvořeny jednotlivci. Pokud tedy bude hlavním zájmem občanů celého světa mír, budou o něj muset na mezinárodní úrovni usilovat i lídři jednotlivých zemí.

I z toho důvodu je více než žádoucí vychovávat dnešní mládež v občany, kteří si jsou vědomi toho, jak zásadní je, i s ohledem na budoucí generace, osvojit si hodnoty a principy míru. K praktické výuce mohou posloužit speciální učebnice, které za tímto účelem vytvořili odborníci z HWPL.

Mírové vzdělávání je tedy naprosto inovativním nástrojem, jak skutečně vytvořit svět bez válek – nikoliv nebezpečnou manipulativní metodou, skrze kterou se HWPL snaží získat přízeň veřejnosti, jak se ve svých článcích pravděpodobně snaží naznačit redakce Deníku N.

A klíčová je v této souvislosti také spolupráce s politiky jednotlivých zemí, kteří mají na státní i mezinárodní úrovni rozhodující slovo a mohou mír prosazovat směrem shora. Jsou to právě lídři jednotlivých států, kteří mají na základě konsenzu pravomoc rozhodnout o tom, jestli např. podpoří vznik mezinárodních smluv o snížení nadměrného počtu stálých armád a vojenských základen, jak navrhuje čl. 2 DPCW nebo jestli budou vzájemné spory řešit právní cestou namísto vojenské agrese, jak se píše v čl. 6 DPCW.

Mezinárodní organizace HWPL tedy nenavazuje spolupráci s politiky a dalšími subjekty za účelem zlepšení veřejného obrazu církve Shincheonji, která je některými českými médii označována za sektu, ale usiluje prostřednictvím zapojení politických představitelů do mírových aktivit o vytvoření světa bez válek. Jedná se o zcela běžné iniciativy, které jsou většinovou veřejností pozitivně vnímány a které nemají a ani nemohou nikoho urazit ani ohrozit.

Pověst české pobočky HWPL očerňuje i další článek redaktora Deníku N, Michala Tomeše, s titulkem: „‘Mírové‘ organizace cílí na školáky i uprchlíky, vazby na korejskou sektu zamlčují“ uveřejněný 8. 6. 2022. Uvozovky u slova „mírové“ ve čtenářích nutně vzbuzují dojem, že organizace HWPL (stejně jako její křídla Mezinárodní mírová skupina mládeže IPYG a Mezinárodní mírová skupina žen IWPG) ve skutečnosti není mírovou organizací a pouze se za ni vydává.

To, že HWPL skutečně je mezinárodně uznávanou neziskovou organizací, přitom dokládá poradní status, kterou organizace získala u Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC). Získat tento status není snadný úkol a subjekt musí prokázat, že dosáhl určitých praktických výsledků v dané oblasti. Navíc mu musí udělit svůj souhlas členské státy Výboru pro nevládní organizace a ECOSOC. Získání poradního statusu tedy dokazuje, že proti akreditaci HWPL pro ECOSOC, a to navzdory jejímu vztahu k Shincheonji, členské státy nic nenamítaly a že OSN uznává dobrou práci, kterou HWPL vykonala a stále vykonává.

S činností organizace HWPL se zájemci mohou seznámit i osobně. Od 23. do 25. 9. 2022 poběží v Praze konference s názvem „Chci změnit svět. Co teď?“, kterou pořádá česká pobočka HWPL. Cílem události je poskytnout společnosti platformu pro diskuzi o tématech spojených s mírem a válkou, díky které si lidé budou moci lépe uvědomit důležitost a význam míru a později třeba sami přispět k vytvoření mírové a harmonické společnosti.

 

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

V Praze 6. 7. 2022

Jak zasadit semínko míru? Organizace HWPL ví, jak na to.
Důkazem je mírová dohoda z Mindanaa.

Za několik dní to bude pět měsíců, co Rusko svou invazí na Ukrajině rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přestože se boje, během nichž zemřely desetitisíce vojáků a civilistů, odehrávají několik set kilometrů od českých hranic, mají vliv na každého občana České republiky. Zhoršující se ekonomická situace i rostoucí inflace, která je v ČR nejvyšší od roku 1993, jsou toho jasným důkazem. I proto mají v mezinárodním systému nezastupitelné místo mírové organizace, které dokážou mír nejen zprostředkovat ale také udržet. Jednou z nich je i HWPL, která v roce 2014 iniciovala mírovou dohodu na ostrově Mindanao.

HWPL_2

Konflikt na Mindanau byl největším ozbrojeným konfliktem v jihovýchodní Asii. Za celou dobu svého trvání si vyžádal okolo 120 000 obětí z řad povstalců, vojáků i civilistů. Díky mírovým iniciativám organizace HWPL a úsilí jejího předsedy, Lee Man-hee, který v roce 2014 zprostředkoval mírovou dohodu, která je dodnes klíčovým milníkem v oblasti řešení náboženského konfliktu na Filipínách, se ale napětí v zemi daří držet pod kontrolou.

Náboženské nepokoje mezi muslimskými Mory žijícími převážně na filipínském ostrově Mindanao a centrální filipínskou vládou prosazující křesťanské hodnoty, mají počátek v 60. letech 20. století. Právě tehdy se v zemi v důsledku politické, ekonomické a kulturní diskriminace začaly formovat různé ozbrojené skupiny, jejichž cílem bylo odtržení oblasti obývané muslimy od zbytku Filipín. Jednou z nich byla i MILF (Morská islámská osvobozenecká fronta), která byla ještě donedávna největší ozbrojenou skupinou nejen na Filipínách ale i v celé jihovýchodní Asii. Napětí mezi oběma stranami vyvrcholilo v roce 2010, kdy filipínská vláda vyhlásila MILF totální válku.

Mírové řešení konfliktu v minulosti podporovaly vlády Japonska, Saúdské Arábie, Turecka, Spojeného království a v roli mediátora se ocitla také Malajsie. V rámci mezinárodních organizací se pak v procesu angažovala Evropská unie nebo Organizace islámské spolupráce. Žádná z iniciativ jakéhokoliv z těchto aktérů ale konflikt nadobro nevyřešila.

V roce 2013 se do řešení občanské války na Mindanau osobně vložil předseda HWPL a válečný veterán Lee Man-hee, který se v padesátých letech minulého století stal osobně svědkem hrůz korejské války. Poté, co Filipíny navštívil, apeloval na představitele katolické většiny i zástupce muslimské minority, aby podepsali mírovou dohodu. To se nakonec podařilo zrealizovat o několik měsíců později, 24. ledna 2014. K jednacímu stolu tehdy usedl Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, jež je součástí muslimské autonomní oblasti. Křesťanskou většinu v zemi pak zastupoval emeritní arcibiskup Fernando Capalla.

Podpis mírové dohody, která o dva měsíce později přispěla k formálnímu ukončení konfliktu na Filipínách, si obě strany každoročně připomínají a 24. leden oslavují jako den, kdy se v zemi začal rodit mír.

Semínko míru, které bylo zaseto do srdcí vysokých představitelů obou komunit ale bylo potřeba zalévat, aby se mír mohl postupně rozrůst do celé společnosti. I proto HWPL neskončila pouze u podpisu mírové dohody ale mír prostřednictvím různých veřejných peacebuildingových aktivit dál podporuje.

Aby organizace HWPL zvyšovala povědomí o důležitosti míru, buduje na Filipínách ve spolupráci se zástupci občanské společnosti památníky míru. Ty jsou nejen symbolem mírové koexistence ale odráží také ducha soužití a respektu v každodenním životě. Jeden z nich vyrostl v provincii Sultan Kudarat na Mindanau, kde v době války stávala bývalá vojenská základna militantů, další pak v oblasti Purok Tongki, kde v minulosti docházelo k častým střetům mezi filipínskou armádou a muslimskými povstalci. Pomníky jsou stavěny z materiálu, který vznikl po roztavení zbraní, a jsou tedy zároveň symbolem přechodu z válečného stavu do světa, v němž vládne mír.

Jednou z klíčových iniciativ HWPL na Filipínách je také získávání podpory pro DPCW, tj. pro Deklaraci míru a ukončení válek. Listinu o deseti článcích a 38 odstavcích, kterou vypracoval Mírový výbor pro mezinárodní právo HWPL složený z renomovaných odborníků a která je vhodným doplněním selhávajícího mezinárodně-právního systému, podpořila na muslimském Mindanau řada klíčových měst. Pro implementaci deklarace, která navrhuje konkrétní opatření v oblasti prevence a řešení konfliktů a jmenuje způsoby, jakými šířit kulturu míru ve společnosti, se na Mindanau vyslovilo např. město Cotabato nebo Davao.

Podpora DPCW v téměř dvoumilionovém Davau je přitom klíčová i z toho důvodu, že ve městě vykonával post starosty dnes už bývalý filipínský prezident Rodrigo Duterte. Jeho dcera, Sara Duterte, také bývalá starostka Davaa, byla nedávno jmenována do funkce filipínské viceprezidentky.

HWPL se ovšem v otázkách míru nesoustředí pouze na spolupráci s politickými nebo náboženskými představiteli země. Aby mír mohl pevně zakořenit, je nutné do procesu zapojit i občanskou společnost. I z toho důvodu hraje důležitou roli v oblasti budování udržitelného míru také mírové vzdělávání. HWPL věří, že aby se svět mohl stát lepším místem k životu, je potřeba dnešní mládež vychovávat v občany, kteří si jsou vědomi toho, jak důležitý je mír a jak zásadní je osvojit si hodnoty a principy míru.

Od února 2016 proto HWPL na Mindanau navázala spolupráci s různými filipínskými vzdělávacími institucemi a podepsala celkem 70 memorand o porozumění. Mírové vzdělávání se tak na Filipínách, jako součást občanské výchovy, postupně dostává do školních osnov.

V roce 2018 pak zástupci HWPL na Filipínách podepsali memorandum o porozumění s Prezidentským výborem pro vysokoškolské vzdělávání (CHED) a ve spolupráci s tamním ministerstvem školství spolupracují na tvorbě a implementaci kurikula mírového vzdělávání. Prostřednictvím tohoto programu bylo až dosud na Filipínách vyškoleno 2 551 učitelů z celkových 557 vzdělávacích institucí, kteří hodnoty a principy míru následně mohou předávat dalším generacím.

Napětí na Filipínách využívali a stále využívají radikálové napojení na Islámský stát a další islamistická hnutí, kteří se v roce 2017 pokusili část ostrova dobýt. I proto je šíření kultury míru, které je blíže specifikováno v článku 10 DPCW, klíčové. Článek deklarace, která by jednou mohla být přijata na půdě OSN ve formě právně závazné rezoluce, upozorňuje na to, jak zásadní význam má mírové vzdělávání v oblasti podpory vzájemného respektu a porozumění mezi jednotlivými náboženstvími, ideologiemi a etnickými skupinami. 

Filipíny, kde po desetiletí probíhaly boje založené právě na náboženské identitě, jsou jasným důkazem toho, že DPCW není jen utopickou teorií ale nástrojem, který se osvědčil v praxi a který může být řešením mnoha dalších konfliktů.

 

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

Foto

Workshop IPYG o udržitelnosti přitáhl pozornost odborníků
na životní prostředí

V Praze, 5. 5. 2022

Mezinárodní mládežnická organizace IPYG (International Peace Youth Group) přidružená k mezinárodní mírové organizaci HWPL uspořádala v sobotu 30. 4. 2022 vzdělávání na téma „Mládež pro udržitelný život“. Jedná se již o druhý seminář Mírového workshopu o posílení postoje mládeže (Youth Empowerment Peace Workshop – YEPW). Cílem projektu je zdůraznit, jak důležitá je aktivita mládeže v oblasti ochrany životního prostředí.
Workshopu se zúčastnili i zástupci environmentálních hnutí, studentských organizací nebo univerzit. Cílem semináře bylo zvýšit povědomí o tom, co to je udržitelnost a zdůraznit, proč je nutné chránit náš ekosystém, který je v současnosti, především kvůli potřebám dnešní konzumní společnosti, nadměrně zatěžován.

Organizace IPYG se snaží skrze podobné projekty motivovat mládež k ekologičtějšímu způsobu myšlení a také k tomu, aby se větší měrou zapojovala do aktivit, které přispívají k ochraně životního prostředí.

Seminář trval přibližně hodinu a půl a účastníci se v jeho průběhu mohli zapojit do diskuse. V debatě s odborníky dostali všichni hosté prostor představit konkrétní kroky, které by z jejich pohledu mohly přispět k vytvoření lepšího světa pro budoucí generace. Součástí programu pak byla také debata na téma, jak udržitelnost propojit se světovým mírem a harmonií.

„Líbilo se mi spojení lidí se stejným zájmem a snahou se něčemu novému přiučit a zaujala mě i aktivita, při které bylo možné diskutovat se všemi zúčastněnými,“ uvedl po skončení workshopu jeden z účastníků.

Udržitelnost, jejímž účelem je dosažení rovnováhy v našem ekosystému, je v souvislosti s budoucností planety Země často diskutovaným tématem. A to i z toho důvodu, že v současnosti z přírodních zdrojů více čerpáme, než do nich investujeme. To ovšem v konečném důsledku ohrožuje naše budoucí přežití. Naopak ochranou přírody a její rozmanitosti přispíváme nejen k záchraně celého ekosystému ale i k vytvoření bezpečného prostředí pro náš život i život budoucích generací.

Workshop na téma udržitelnost je v pořadí již druhým seminářem v rámci dlouhodobého projektu YEPW. Debatní maraton je tvořen celkem deseti semináři, které odstartovaly v březnu a skončí v prosinci tohoto roku. Náplní debat bude ochrana životního prostředí a také lidská práva, přičemž o závěrech budou informovány univerzity, městské samosprávy a národní vlády.

Problematika ochrany životního prostředí je klíčovou součástí agendy mírové organizace HWPL. Životní prostředí a změna klimatu totiž podle některých expertů přímo ovlivňuje dynamiku probíhajících konfliktů a zvyšuje pravděpodobnost propuknutí nových.

 

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

Třetí dodávka humanitární pomoci od organizace HWPL dorazila
až na jihovýchod Ukrajiny

V Praze, 3. 5. 2022

Mezinárodní mírová organizace HWPL už po druhé v řadě úspěšně dopravila humanitární pomoc do obléhaného Mariupolu. Do přístavního města, které z posledních sil brání okolo dvou tisíc vojáků a v němž civilisté už týdny trpí hladem a nedostatkem vody, se kvůli vysokým bezpečnostním rizikům většina humanitárních organizací nedostane. Dobrovolníkům z organizace HWPL se přesto, díky spolupráci s partnerskou organizací „Pilgrim“, podařilo dostat trvanlivé potraviny, dětskou výživu, hygienické potřeby a další materiál v hodnotě 75 000 Kč až na místo určení.

Do Mariupolu, kde v důsledku ruské invaze zemřelo během pouhých dvou měsíců nejméně 10 000 civilistů, dodali dobrovolníci přibližně jednu tunu potravin. Materiál byl nakoupen z prostředků organizace HWPL a za finančního přispění dárců z České republiky a Francie.

V pořadí již třetí dodávku humanitární pomoci si na polsko-ukrajinském přechodu Medyka – Shehyni vyzvedli členové křesťanské nadace „Pilgrim“ se sídlem v Mariupolu. Zatímco před válkou se organizace soustředila především na pomoc opuštěným dětem, teď její dobrovolníci distribuují na vlastní nebezpečí materiální pomoc obyvatelům Mariupolu a pomáhají s evakuací civilistů z válečné zóny. Zakladatelem organizace „Pilgrim“ je Genadij Mohněnko, který na začátku invaze osobně pomáhal s evakuací nejméně dvou stovek žen a dětí. Všem dárcům z České republiky i zahraničí, kteří se na dobročinné sbírce podíleli nebo stále podílejí, poděkoval:

„Srdečně vám děkujeme za humanitární pomoc, kterou jste poslali obětem, jež čelí utrpení v důsledku ruské agrese. V této těžké době, kdy lidé jen tak na ulicích nebo ve svých domovech umírají kvůli ostřelování nebo výbuchům granátů a bomb a mnozí další jsou pohřbeni pod troskami zničených domů, vy jste našli způsob, jak konat dobro a pomoci všem těm, kteří tuto strašlivou válku přežili a nemají prostředky na obživu.“

Už v tuto chvíli pořádá organizace HWPL za účelem zmírnění humanitární krize na Ukrajině veřejnou finanční sbírku. Výtěžek bude určen především na nákup potravin, zdravotnického materiálu, spacáků, powerbank nebo generátorů, které mohou obyvatelům Ukrajiny významně usnadnit každodenní život. Podle předsedy české pobočky HWPL, Dana Bešty, budou dodávky materiální pomoci na Ukrajinu posílány s měsíční pravidelností.

„Jsem ze srdce rád, že můžeme pomoci lidem na Ukrajině. Pro mě je důležité, že vím přesně kam naše pomoc směřuje. Setkal jsem se osobně s těmi, kteří s odvahou doručují jídlo lidem, co třeba už týden pořádně nejedli. A díky tomu, že nám přispívají jednotlivci, organizace a firmy, rozhodli jsme se vyrážet na hranice 1-2x měsíčně,“ uvedl Bešta.

Ukrajině, která v současnosti čelí bezprecedentní humanitární krizi, chce mírová organizace HWPL pomáhat i prostřednictvím dalších iniciativ. Už koncem května proběhne v ulicích hlavního města Prahy pochod za mír. Součástí akce bude i představení Deklarace míru a ukončení válek (DPCW), která by v budoucnu mohla významně přispět k vytvoření udržitelného míru nejen ve válkou zmítané Ukrajině ale i v dalších zemích světa.

 

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

HWPL poslala další dodávku humanitární pomoci
do obléhaného Mariupolu

V Praze, 30. 3. 2022

Mezinárodní mírová organizace HWPL uspořádala druhé kolo sbírky na pomoc Ukrajině. Životně důležitou humanitární pomoc v hodnotě přibližně 50 000 Kč dobrovolníci vyložili přímo na polsko-ukrajinských hranicích, kde si ji převzali členové křesťanské nadace Pilgrim. Zboží bylo doručeno do přístavního města Mariupol, které se v důsledku více než měsíc trvající ruské invaze ocitlo uprostřed prohlubující se humanitární katastrofy.

Součástí druhé várky hmotné pomoci pro Ukrajinu jsou především trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, spacáky, karimatky nebo powerbanky. Část materiálu v hodnotě 26 000 Kč byla pořízena z prostředků organizace HWPL, zbývající položky – včetně oblečení nebo spacáků – na místo přinesla veřejnost. Veškerý materiál byl skladován v prostorách mešity v městské části Praha-Libeň. Iniciativa, jejímž účelem je zmírnění humanitární krize v Mariupolu, tak velkou měrou přispěla i k rozvoji mezináboženského dialogu v České republice.

Pomoc dobrovolníci z organizace HWPL převezli přes hraniční přechod Korczowa-Krakowiec na ukrajinské území. Na hranicích si následně náklad převzali členové ukrajinské křesťanské nadace Pilgrim se sídlem v Mariupolu, která se před propuknutím ruské invaze věnovala pomoci dětem a adolescentům potýkajícím se s drogovou závislostí.

Spolupráce mezi HWPL a lokální organizací, která zná velmi dobře místní prostředí, usnadnila přepravu zboží přímo k obyvatelům Mariupolu. Konvoje velkých neziskových organizací se totiž kvůli vysokým bezpečnostním rizikům často do obléhaných měst nedostanou a dodávky humanitární pomoci, včetně zdravotnického materiálu, tak kvůli intenzivnímu ostřelování nebo zaminování přístupových cest končí pouze ve skladech.

Mariupol je jedním z nejvíce zasažených ukrajinských měst. Od začátku invaze tam zemřelo nejméně 5 000 civilistů, mezi nimi i téměř 210 dětí. Podle informací Světového potravinového programu (WFP), který má v rámci organizace OSN na starosti monitoring potravinové bezpečnosti, v Mariupolu docházejí zásoby základních potravin a vody. Od propuknutí ruské invaze 24. 2. 2022 se přitom do města nedostala žádná humanitární pomoc větších rozměrů.

I proto se chce organizace HWPL na cílené dodávky hmotné pomoci, tedy včetně dodávek do obléhaných ukrajinských měst, zaměřovat i nadále, a to především prostřednictvím úzké spolupráce se zástupci místních organizací. Už v tuto chvíli startuje kampaň za účelem propagace veřejné finanční sbírky. Vybraná částka poslouží k nákupu materiální pomoci pro uprchlíky procházející západoukrajinským Mukačevem.

 

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

Mírové vzdělávaní do škol poprvé na Slovensku

Dne 10. 3. 2022 proběhl na Slovensku vůbec poprvé workshop, který je součástí projektu organizace HWPL zaměřeného na mírové vzdělávání na základních a středních školách. Lektoři z oddělení mírového vzdělávání se vypravili na Soukromé gymnázium a základní školu v Bratislavě, kde se žákům ve věku od 12 do 13 let pokusili prostřednictvím různých aktivit a scének přiblížit hodnoty a principy míru.

Lektoři HWPL workshop rozdělili do několika klíčových částí. Nejprve se děti z pozice diváků podívaly na přibližně desetiminutovou divadelní scénku. V ní si členové našeho týmu zahráli na spisovatele, kteří na Slovensko přijeli, aby o něm napsali knihu a žáci se stali jejich průvodci.

Následovalo vzájemné představení, kdy děti charakterizovaly nejen samy sebe ale i zemi, ve které žijí. Postupně se pak pomocí obrázkové hry dotkly různých oblastí života na Slovensku, jako jsou zvířata, rostliny, přírodní bohatství, tradice, hudba, slavné osobnosti nebo třeba architektonické památky. Workshop byl zakončen aktivitou, při které si žáci mohli uvědomit, že právě oni sami jsou skutečným dědictvím, a to i tím, že jsou schopni svou zemi velmi dobře charakterizovat.

Cílem projektu jako celku je, aby studenti pochopili svou vlastní hodnotu, vliv a roli ve společnosti a aby zjistili, že i oni mohou mít naději v lepší budoucnost a život v zemi, kde je možný pokoj a mír. Workshop reaguje na současnou situaci, kdy slovenští studenti nevěří v pozitivní změny na Slovensku a nemají motivaci cokoliv měnit.

Projekt je, alespoň co se týče tématu, na Slovensku velmi aktuální. Z údajů tamního ministerstva školství z roku 2018 totiž vyplývá, že až 17 % uchazečů o vysokoškolské studium odchází studovat na univerzity v zahraničí. Jedná se přitom ve většině případů o studenty s výbornými studijními výsledky. Například více než polovina nejúspěšnějších slovenských maturantů z matematiky pokračuje ve studiu na zahraniční vysoké škole. Slovenské univerzity tak ve velkém přicházejí o vzdělanostní elitu. V rámci zemí OECD má Slovensko dokonce druhý nejvyšší podíl studentů v zahraničí.

 

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

Výstava Síla mého hlasu v Senátu

Dne 8. března 2022 proběhla v Chodbě místopředsedů Senátu Parlamentu České republiky slavnostní vernisáž výstavy s názvem „Síla mého hlasu“ pod záštitou senátora pana Josefa Klementa.

Výstava, kterou připravila mezinárodní mírová nevládní organizace HWPL, se skládala ze tří hlavních částí – minulost, současnost a budoucnost České republiky.

Sekce minulost zachycuje vývoj demokracie v České republice od vzniku samostatného československého státu v roce 1918, přes období pražského jara až po Sametovou revoluci. Byl to okamžik, kdy jsme se mohli ohlédnout za nepřízní osudu a výzvami, které čeští občané překonali, aby dosáhli demokracie.

Část o přítomnosti tvořená ilustracemi a výtvarnými díly populárních českých umělců ilustruje některé ze současných společenských problémů, s nimiž se čeští občané potýkají.

Část věnovaná budoucnosti zobrazuje nadějnou budoucnost a ilustruje vyspělou občanskou společnost, která podporuje kulturu míru a řešení sociálních a environmentálních problémů.

Senátor J. Klement ve svém úvodním projevu řekl: „Byl jsem nadšený hned dvakrát, zaprvé, že vůbec toto téma zajímá mladé lidi, za druhé, když jsem zjistil, co je to za organizaci, název překladu a zkratka.“

Výstava se konala v Senátu od 8. do 21. března, ovšem kvůli epidemickým opatřením byla návštěva veřejnosti omezena. HWPL proto plánuje uspořádat 19. dubna online projekci výstavy. Více informací naleznete na jejich webových stránkách.


PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

HWPL pomáhá lidem na Ukrajině

V Praze dne 7. 3. 2022
Přes jeden a půl milionu lidí. Přesně tolik Ukrajinců už podle OSN muselo v důsledku ruské invaze opustit své domovy a odejít ze země. Kvůli intenzivním bojům v řadě ukrajinských měst přibývá na hranicích se sousedními státy stále větší počet uprchlíků, kteří se mnohdy bez jídla, pití nebo teplého oblečení pokoušejí dostat přes hranice. Mnohahodinové čekání na hraničních přechodech se jim snaží usnadnit i mezinárodní mírová organizace HWPL, která k ukrajinsko-slovenským hranicím dopravila nezbytnou humanitární pomoc v hodnotě 74 000 Kč.

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už ukrajinsko-slovenské hranice překročilo okolo 114 000 utečenců. Lidem, kteří si často ani nestihli sbalit na cestu to nejnutnější, pomáhají nedaleko hraničního přechodu Vyšné Nemecké dobrovolníci z neziskové organizace HWPL. Materiální pomoc v hodnotě více než 70 000 Kč, pocházející ze zdrojů HWPL – Česko a HWPL – Francie, dopravili na základní školu v obci Nelipyno ležící jen pár kilometrů od Mukačeva. Odtud bude dále distribuována uprchlíkům, kteří Zakarpatskou Ukrajinou buď procházejí anebo si tuto oblast zvolili jako své dočasné útočiště.

Součástí první dodávky hmotné pomoci na Ukrajinu jsou především trvanlivé potraviny, základní hygienické potřeby nebo dětské pleny. Za účelem zmírnění humanitární krize na ukrajinských hranicích má organizace HWPL v plánu uspořádat také veřejnou finanční sbírku. Výtěžek bude určen především na nákup zdravotnického materiálu, léků nebo spacáků, které v ukrajinských distribučních centrech s humanitární pomocí zoufale chybí.

Vedle materiální pomoci se dobrovolníci z HWPL v příštích měsících zaměří také na sociální pomoc utečencům. Podle oficiálních zdrojů už do ČR dorazilo přes 42 000 uprchlíků z Ukrajiny. S orientací v neznámém prostředí a zapojením do společnosti jim ve spolupráci s regionálními institucemi pomohou právě pracovníci HWPL. Nově příchozím žadatelům o azyl mohou asistovat buď jako tlumočníci nebo jako průvodci např. při komunikace s úřady při vyřizování nezbytných dokumentů.

HWPL pevně věří, že každý z nás se může stát poslem míru. I proto chtějí zástupci HWPL z ČR a Francie v nadcházejících dnech uspořádat finanční sbírku, díky níž by mohla být realizována materiální pomoc na ukrajinsko-slovenských hranicích. Jsme přesvědčeni o tom, že i sebemenší dar může v konečném důsledku přispět k mírovému řešení rusko-ukrajinského konfliktu:

„Vojenská agrese proti suverénnímu státu nemůže být řešením žádného problému. Nebezpečí takové války a násilného konfliktu nejvíce dopadá na nevinné občany, včetně žen, mládeže a dětí. Rusko musí stáhnout své jednotky zpět do své země. Žádáme všechny národy, aby prokázaly svou lidskost tím, že nabídnou pomoc uprchlíkům.“ (prohlášení HWPL)

HWPL je poměrně mladou mezinárodní mírovou organizací přidruženou k ECOSOC OSN, která vznikla 25. 3. 2013. Od té doby prostřednictvím různých mírových iniciativ na politické, kulturní i vzdělávací úrovni apeluje na nutnost vytvoření světa bez válek. Mírového summitu, pořádaného organizací HWPL v září roku 2014 v Soulu, se zúčastnilo okolo 200 000 návštěvníků z celého světa, včetně významných evropských politiků. V tuto chvíli je jednou z klíčových iniciativ HWPL ratifikace „Deklarace míru a ukončení válek“ (DPCW) jako mezinárodní dohody, která může významným způsobem přispět k vytvoření a udržení míru, a to nejen na regionální ale i globální úrovni.

 

Pro další informace, prosím, kontaktujte:

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

Mírové vzdělávání do škol

V Praze 28. 12. 2021

Dne 15. 12. 2021 proběhl na ZŠ Ivančice pod záštitou neziskové organizace HWPL unikátní workshop, jehož cílem je podpořit žáky základních škol v hledání vzájemné tolerance a ohleduplnosti. Do projektu, který v České republice skutečně nemá obdoby, se zapojilo více než 40 dětí a jejich vychovatelů, v čele s předsedkyní, paní Mgr. Janou Heřmanovou – ředitelkou Střediska volného času v Ivančicích.

Žáci se pod vedením lektorů Oddělení mírového vzdělávání z organizace HWPL mohli zapojit do několika aktivit, včetně divadelní hry. Jedním z úkolů bylo, aby děti rozdělené do menších skupinek nacvičily na základě pěti jimi vybraných slov divadelní představení. Ve výsledku vznikly zcela odlišné inscenace, díky kterým si účastníci projektu mohli v praxi uvědomit, jak moc se naše fantazie, názory nebo představy mohou lišit a že tyto odlišnosti nutně nemusí být překážkou ale naopak výhodou v případě, že se všichni rozhodneme spolupracovat a táhnout za jeden provaz. Cílem první, praktické části projektu tedy bylo, aby děti na jednom konkrétním příkladu lépe pochopily, že každý člověk je jedinečný a že právě v jedinečnosti tkví naše síla.

V rámci druhé a třetí části projektu pak žáci pod vedením lektorů HWPL i vyučujících ZŠ Ivančice dostali příležitost diskutovat o tom, jak by mohli být vůči sobě navzájem ohleduplnější a tolerantnější. Součástí pak byla také debata zaměřená na to, jak posílit vzájemnou důvěru.

Projekt byl lektory HWPL koncipován tak, aby účastníci mírového vzdělávání začali přemýšlet nad tím, jak důležité je brát ohledy na ostatní a respektovat každého jednotlivce. Projekt je tedy velmi vhodným nástrojem i v rámci prevence a boje proti šikaně, která je v dětských kolektivech velmi častým a závažným problémem. Podle nedávného průzkumu chodí do školy rádo jen okolo 68 procent českých dětí. Podle odborníků toto nelichotivé číslo souvisí právě s mírou šikany na českých školách. Ta patří k nejvyšším v Evropě. Zkušenost s šikanou potvrdilo v posledním velkém průzkumu z roku 2015 okolo 25 procent českých žáků. Průměr zemí OECD přitom činí necelých 19 procent. 

Projekty, které ve školách otevírají témata, jako je tolerance, respekt k odlišnostem či absence základních hodnot ve společnosti, jsou tedy velmi důležitým nástrojem, jenž může přispět k pozitivním změnám nejen na školách samotných ale i v české společnosti. A toho jsou si vědomi i samotní vyučující, kteří se workshopu HWPL účastnili: „Líbilo se mi to. Bylo to pro mě něco úplně jiného a nového. Očekávala jsem, že se děti budou hádat, ale nestalo se tak. Naopak se spolu s vámi zapojily do aktivit. Překvapilo mě, že si k sobě našly cestu.“

Kultura míru není vrozená. Kultuře míru se musíme učit. HWPL věří, že pokud se naučíme předcházet konfliktům a pronásledování na té nejzákladnější úrovni – při komunikaci s lidmi, kteří nás obklopují – můžeme předcházet konfliktům také na celospolečenské či dokonce globální úrovni.

 

 

Pro další informace, prosím, kontaktujte:


PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz