HWPL ČR

 

V Praze, 2. 2. 2023

Válečný veterán a předseda mezinárodní mírové organizace HWPL, Lee Man-hee, uskutečnil po téměř tříleté pauze způsobené světovou pandemií koronaviru 32. mírovou cestu. V doprovodu dalších představitelů HWPL navštívil Filipíny, aby společně s tamními zástupci občanské společnosti oslavil deváté výročí uzavření mírové dohody na ostrově Mindanao. Ta v zemi dodnes dláždí cestu k míru. Nejdůležitějšími body programu zahraniční cesty, která probíhala ve dnech 24. až 27. 1. 2023, bylo slavnostní odhalení mírového památníku ve filipínské metropoli Manile a také uspořádání I. Národního mírového konventu.Válečný veterán a předseda mezinárodní mírové organizace HWPL, Lee Man-hee, uskutečnil po téměř tříleté pauze způsobené světovou pandemií koronaviru 32. mírovou cestu. V doprovodu dalších představitelů HWPL navštívil Filipíny, aby společně s tamními zástupci občanské společnosti oslavil deváté výročí uzavření mírové dohody na ostrově Mindanao. Ta v zemi dodnes dláždí cestu k míru. Nejdůležitějšími body programu zahraniční cesty, která probíhala ve dnech 24. až 27. 1. 2023, bylo slavnostní odhalení mírového památníku ve filipínské metropoli Manile a také uspořádání I. Národního mírového konventu.

Hned krátce po příletu na Filipíny se předseda Lee v úterý 24. ledna vypravil na náměstí Plaza Asuncion v manilské čtvrti Malate, na kterém vyrostl nejnovější mírový památník organizace HWPL. Monument, který má připomínat, jak důležitá je podpora ukončení bojů a dodržování míru, je vůbec první stavbou svého druhu ve filipínském hlavním městě.
Projekt ve spolupráci s HWPL iniciovala místní nezisková organizace „Rotary Club of Manila Metro“ (RCMM). Obě organizace spolu od uzavření partnerství v roce 2021 úzce spolupracují na různých mírových aktivitách a dobrovolnických projektech, jejichž účelem je zajištění udržitelného míru na Filipínách.

Podle předsedy sekce pro mír, prevenci a řešení konfliktů organizace Rotary Club, Raoula Victorina, který zároveň vykonává funkci děkana křesťanské univerzity na Filipínách, je odhalení památníku v Manile důležitým okamžikem: „Památníky nejsou jen kusy nazdobených kamenů. Slouží jako trvalá připomínka našeho úsilí a závazku dosáhnout světového míru.”
S krátkým proslovem během slavnostní ceremonie vystoupil i předseda HWPL, Lee Man-hee:  „Procestoval jsem svět 32krát a všude mluvil o ukončení válek a o tom, že musíme zanechat mír na této zemi jako odkaz budoucím generacím. A tato země, Filipíny, je toho důkazem. Udělejme vše, co je v našich silách, abychom se podíleli na práci míru.”
Stavba, která je již jedenáctým mírovým památníkem na Filipínách, má také vyjadřovat podporu „Deklaraci míru a ukončení válek” (DPCW), kterou pod vedením organizace HWPL vypracovali odborníci na mezinárodní právo z celého světa. DPCW, která je navrhovanou reformou stávajícího mezinárodního práva, v zemi podporuje prezidentský výnos č. 70 a také městská rada v Manile. Ta usnesení na podporu DPCW podepsala a přijala 20. prosince 2022, tedy těsně před odhalením mírového památníku.

Předseda HWPL Lee Man-hee se následně ve středu 25. ledna, během druhého dne své jedenácté návštěvy Filipín, zúčastnil také I. Národního mírového konventu na podporu jednoty. Konference na téma: „Mír vytváří jeden národ a jednu budoucnost: mír je tady“, která se konala ve městě Pasay, se zúčastnilo více než 1 500 hostů.
Jedním z hlavních řečníků byl Ronald Adamat, člen Komise pro vysokoškolské vzdělávání na Filipínách (CHED) a zároveň zakládající předseda organizace Volunteer Individuals for Peace (VIP) a nositel prestižní Ceny míru Mahátmy Gándhího.
„Chceme, aby v naší zemi zavládl mír. Chceme, aby se mír stal jazykem, kterým bude mluvit a kterému bude rozumět každý Filipínec i každý cizinec. Dnes vyhlašujeme mír jako pandemii. Nakažme lidi, aby nezůstávali těmi, kdo umírají v pokoji, ale aby v pokoji skutečně žili,“ uvedl ve svém projevu Ronald Adamat.

K rozvíjení mírových iniciativ nejen na Filipínách, ale i ve světě, vyzval na konferenci také předseda HWPL a korejský válečný veterán v jedné osobě – Lee Man-hee: „O vytváření míru na Mindanau se začíná dozvídat celý svět. Je to příklad toho, jak se smrt přeměňuje v život. Mindanao a Filipíny jsou jen počátkem. Pokud se sjednotíme v lásce, mír později přijde do celého světa. A právě proto se všichni na Filipínách musí sjednotit a spolupracovat jako poslové míru.”
Oba představitelé se poprvé setkali v roce 2017 během Světového mírového summitu HWPL v Jižní Koreji. V roce 2018 pak CHED a HWPL podepsaly memorandum o začlenění mírového vzdělávání do vysokoškolských osnov.

Program I. Národního mírového konventu tvořilo i několik paralelních zasedání, která probíhala odděleně. Zúčastnili se jich zástupci mnoha sektorů společnosti – zákonodárci, nevládní organizace, představitelé akademické obce, mládež, zástupci různých náboženských a etnických skupin, ženy a média. Na každém z těchto zasedání pak byla vypracována rezoluce, která vyjadřovala solidaritu s mírovým úsilím organizátorů.
Účastníci konventu také vyzvali prezidenta Filipín Bongbonga Marcose, aby 24. leden vyhlásil „Národním dnem míru”. Právě 24. ledna 2014 totiž pod vedením HWPL došlo na filipínském ostrově Mindanao k podpisu mírové dohody, která významně přispěla k ukončení více než 40 let trvajícího konfliktu mezi muslimskými povstalci a křesťanskou většinou.
K jednacímu stolu tehdy usedl Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, která je součástí muslimské autonomní oblasti, a emeritní arcibiskup Fernando Capalla. Morská islámská osvobozenecká fronta (MILF) stejně tak jako nejvyšší vedení a obyvatelé provincie Maguindanao už 24. leden vyhlásili „Dnem míru HWPL“.
V pořadí 32. mírovou cestu předsedy HWPL Lee Man-hee provázela i řada doprovodných akcí. Jednou z nich byl i mírový hudební festival „We are one”, v překladu „Jsme jedno”, který se konal ve čtvrtek 26. ledna v tělocvičně univerzity ve městě Cotabato na ostrově Mindanao. Události se zúčastnilo okolo 3 000 studentů z různých škol nebo mládežnických organizací, kteří vyzývali k zastavení válek po celém světě, včetně té na Ukrajině.
Hlavní hvězdou byl slavný kanadsko-filipínský YouTuber, zpěvák a komik Mikey Bustos. Ovace ale sklidili i korejští zpěváci Aiden a Jin, kteří publikum překvapili zpěvem tagalských písní.
 „Už jsem na tomto místě byl. Společně se studenty jsme tehdy pochodovali ulicemi za mír.  Staňme se všichni posly míru. Dosáhněme ještě v naší době míru bez války a udělejme z něj odkaz pro budoucí generace,” vyzval mladé návštěvníky mírového hudebního festivalu předseda HWPL, Lee Man-hee.
Festival proběhl za podpory mezinárodní mírové organizace HWPL a jejích dvou křídel Mezinárodní mírové skupiny žen (IWPG) a Mezinárodní mírové skupiny mládeže (IPYG). Záštitu nad akcí pak také převzala vláda autonomního muslimského regionu Bangsamoro, zastupitelstvo města Cotabato a další místní neziskové organizace.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

V Praze 20. 12. 2022

Lektoři mírového vzdělávání české pobočky mezinárodní mírové organizace HWPL uspořádali na konci roku 2022 pro žáky dvou českých škol workshopy mírového vzdělávání. Do kurzu, jehož úkolem je umožnit žákům, aby si prostřednictvím zábavných aktivit osvojili hodnoty a principy míru a naučili se vzájemnému respektu a toleranci, se nejprve 15. 12. 2022 zapojila pražská základní škola zaměřená na výuku dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. O čtyři dny později pak kurz mírového vzdělávání proběhl také na gymnáziu v Sedlčanech.

Za studenty gymnázia vzdáleného přibližně 70 kilometrů od Prahy se dvoučlenný tým organizace HWPL vypravil 19. 12. 2022. Do workshopu s názvem „Jsem, protože jsme“ se zapojilo celkem 27 žáků prvního ročníku osmiletého gymnázia a devět žáků prvního ročníku čtyřletého gymnázia. Se školou v Sedlčanech organizace HWPL spolupracuje dlouhodobě. V podzimních měsících na gymnáziu probíhala výstava „Síla mého hlasu“ zachycující trnitou cestu českého národa k demokracii.

Lekce mírového vzdělávání byla určena pro dvě cílové skupiny – mladší děti ve věku od 11 do 14 let a také starší děti ve věku od 15 do 18 let. Hlavním záměrem aktivit, které si lektoři pro žáky připravili, bylo pomoci studentům vnímat rozdíly mezi sebou navzájem, umožnit jim, aby se naučili vidět zrakem druhého člověka, aby vnímali sebe i druhého jako jedinečnou a hodnotnou osobu, a aby pochopili, že jeden druhého potřebujeme ke spokojenému životu. V závěru pak žáci společně kreativní formou vytvořili obraz společnosti jako jedné rodiny, v níž mohou všichni žít v míru a harmonii.

Program mírového vzdělávání na gymnáziu v Sedlčanech sestával ze čtyř různých částí. Nejprve studenti zhlédli úvodní video o tom, jak na sebe navzájem nahlížíme. Poté následovalo malování autoportrétů, které proběhlo nejprve na individuální úrovni a posléze i ve dvojicích. Na závěr pak celá třída společně vytvářela „dům míru“ a sdílela svá uvědomění.

Lektoři mírového vzdělávání nejprve vyzvali žáky, aby zvedli ruku v případě, že by na sobě chtěli alespoň jednu věc změnit a krátce poté jim pustili tematické video. V něm se účastníci lekce mohli ztotožnit s postavami, které samy sebe popisovaly na základě několika kritérií, jako je věk, pohlaví, vzhled, barva pleti nebo očekávání okolí.

Na základě této samostatné aktivity si mohli žáci lépe uvědomit, že mohou mít tendenci přibližovat se obrazu okolí a přizpůsobovat se očekáváním svých spolužáků např. v oblasti odívání, vyjadřování apod., aby lépe zapadli do kolektivu. Cílem úvodní části kurzu mírového vzdělávání tedy bylo uvědomit si vlastní jedinečnost a hodnotu.

Na první část pak navazovalo kreslení autoportrétů. Po dokončení kreseb se žáci rozdělili do dvojic a podělili se vzájemně o to, jak sami sebe vnímají a proč sebe daným způsobem namalovali. Každému z účastníků mohli v hledání vlastní hodnoty pomoci přidělení spolužáci. Dvojice si nejprve mezi sebou vyměnily své kresby a poté každý z účastníků do autoportrétu toho druhého nakreslil, co se mu na něm líbí. Pozitivní vlastnosti o svých vrstevnících děti následně sdílely s celou třídou.

Program workshopu na gymnáziu v Sedlčanech vyvrcholil společnou stavbou „domu míru“, kdy jednotliví účastníci obdrželi očíslovaná papírová okna různých tvarů a velikostí, která měli nalepit na prázdná místa na velkém plátně ve tvaru domu. Výsledkem společné aktivity bylo vytvoření domu míru, ve kterém má každý své místo, a ve kterém všichni společně vytvářejí harmonický celek.

„Tým krásnou cestou provedl studenty tématem Já jsem, my jsme. Vztahem k sobě sama a vztahem k druhému člověku. Nedostatek těchto dovedností vede k vnitřním konfliktům, ale i k těm mnohem závažnějším. Jsme rádi, že jsme měli možnost pro naše studenty takto zpestřit vyučování a věřím, že i nadále budeme spolupracovat a pokračovat v mírovém vzdělávání,” zhodnotila workshop české pobočky HWPL zástupkyně ředitele školy, Lenka Lichtenbergová.

Kurz připravený lektory mírového vzdělávání HWPL žákům umožnil hlouběji se zamyslet nad tím, že každý z nás má silné i slabé stránky, a že společně můžeme vytvořit něco krásného, pokud lépe poznáme sami sebe a lidi kolem nás a pokud se budeme učit jeden od druhého namísto toho, abychom proti sobě bojovali nebo se vzájemně soudili.

Workshop pořádaný mezinárodní mírovou organizací HWPL se uskutečnil i na ZŠ Za Invalidovnou v pražském Karlíně. Tentokrát se lektoři mírového vzdělávání za pomoci zaměstnanců školy zaměřili na děti s poruchami učení a lehkým mentálním postižením. Lekce, která trvala hodinu a čtvrt, se zúčastnilo sedm žáků čtvrté třídy ve věku okolo devíti let.

Děti měly společně pomocí šablon ve tvaru slunce, měsíce a hvězd a speciálních barev, které svítí ve tmě, vytvořit hvězdnou noční oblohu a skrze tématiku vesmíru si uvědomit kouzlo a důležitost diverzity a v přeneseném slova smyslu i jedinečnosti každého z nás. Na konci workshopu proběhlo sdílení výsledných výtvorů, které se v zatemněné místnosti „rozsvítily“.

Projekty tohoto typu jsou na běžných školách i ve školských zařízeních, kam docházejí žáci s lehkým mentálním postižením či poruchami učení, které jim znemožňují vzdělávání v běžných třídách, víc než potřebné. Řada takto znevýhodněných dětí se totiž ve svém životě potýkala nebo stále potýká s šikanou nebo předsudky lidí ve svém okolí.

Podle výzkumu OECD uveřejněného v roce 2017 se s šikanou na základních školách setkalo okolo 25 % žáků. Oběťmi jsou přitom podle statistik nejčastěji děti s poruchou pozornosti a hyperaktivity a jedinci se zdravotním postižením nebo jiným znevýhodněním.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz



Česká pobočka Mezinárodní mírové skupiny mládeže (IPYG, International Peace Youth Group), která je přidružená k mezinárodní mírové organizaci HWPL, uspořádala 18. prosince 2022 „Vánoční Pop-Up”. Událost zaměřená na vzájemnou kulturní výměnu se konala v komunitním centru Prostor 39 na pražském Žižkově. Hlavním cílem iniciativy bylo zmírnit bolest ukrajinských válečných uprchlíků, které tvrdé boje vyhnaly z jejich rodných měst, a také informovat českou veřejnost o hrůzách války. Akce se zúčastnilo okolo 60 návštěvníků z Česka a Ukrajiny.

Součástí „Vánočního Pop-Upu” byl market, na kterém ukrajinští umělci a designéři prezentovali a prodávali své výrobky, jako je oblečení nebo módní doplňky. Se zájemci se pak začínající ukrajinští návrháři mohli podělit o příběhy svých děl.

Účastníci pop-upu také dostali příležitost angažovat se v aktivitách souvisejících s ochranou životního prostředí. Dobrovolníci z IPYG totiž v prostorách komunitního centra uspořádali bleší trh, na kterém se zájemci mohli zapojit do výměny oblečení a přispět tak ke snížení množství odpadu na skládkách.

A nechyběly ani doprovodné aktivity, jako je koncertní vystoupení ukrajinských hudebníků nebo čas na tanec. Na místě byl zřízen i fotokoutek, který v návštěvnících mohl zanechat hřejivé vzpomínky na konec roku. „Vánočního Pop-Upu” se zúčastnila i zakladatelka start-upu Felt You, Milana Kopyt.

„Jsem opravdu moc vděčná IPYG za Vánoční pop-up. Byla jsem ohromena a dojata tím, že se v České republice našli lidé, kteří mají tak velké srdce pro mír a ukrajinskou komunitu. Doufám, že budeme moci s IPYG spolupracovat na podobných projektech i nadále a že se budeme i v budoucnu vzájemně podporovat,” uvedla po skončení události Milana Kopyt.

Česká pobočka HWPL se pomoci válečným uprchlíkům věnuje už od propuknutí ruské invaze na Ukrajinu. IPYG od října loňského roku realizuje dobrovolnické aktivity, jako jsou jazykové kurzy angličtiny a češtiny, které mohou Ukrajincům žijícím v České republice např. pomoci najít práci. Kurzy byly dobrovolníky z IPYG připraveny tak, aby pomohly i těm členům ukrajinské menšiny, kteří mají problémy s komunikací či pocitem sounáležitosti, přestože v Česku žijí i více než rok. Jen během prvních dvou měsíců jazykové lekce navštívilo okolo stovky zájemců.

Podobné aktivity jsou v ČR i s ohledem na přetrvávající boje na Ukrajině klíčové. Podle dat zveřejněných Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytla Česká republika v období od března do prosince roku 2022 dočasnou ochranu 453 725 ukrajinským žadatelům o azyl. (Zdroj:Ukraine Situation: Regional Refugee Response Plan – March-December 2022, 26 April 2022, https://data.unhcr.org/en/documents/download/96855 ).

I proto chce česká pobočka IPYG pokračovat v iniciativách věnovaným ukrajinské komunitě i v budoucnu. Stejně jako tomu bylo na konci roku 2022, budou i v průběhu roku 2023 dobrovolníci z IPYG organizovat pro ukrajinské uprchlíky bezplatné kurzy angličtiny. V plánu je ale také uskutečnění mírového vzdělávání pro ukrajinskou mládež nebo taneční aktivity, skrze které se současná mladá generace bude moci sjednotit v kultuře míru.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

Představitelé Ruska a Ukrajiny na konferenci HWPL
sjednotili svůj hlas pro mír

V Praze, 3. 11. 2022

Ve středu 2. 11. 2022 proběhla v Praze v kulturním domě Chvalská stodola událost s názvem „Jeden hlas: Rusko a Ukrajina pro mír“.  Cílem konference, kterou pořádala česká pobočka organizace HWPL, bylo sjednotit ruské a ukrajinské náboženské lídry v úsilí o dosažení míru na Ukrajině. Událost, která byla vysílána také online, přitáhla pozornost široké veřejnosti. Zúčastnili se jí političtí představitelé, vzdělavatelé i novináři.

Už více než osm měsíců rozděluje obyvatele Ruska a Ukrajiny rozsáhlý ozbrojený konflikt, který si od svého propuknutí vyžádal desetitisíce obětí. I proto se náboženští představitelé z obou znesvářených zemí rozhodli na mírové konferenci HWPL sjednotit svůj hlas pro mír. Své proslovy přednesli tři řečníci, kteří v souladu s učením, o které se opírají, společně hledali odpověď na to, jak zastavit krveprolití na Ukrajině.

Do společné debaty přispěli především zástupci křesťanství a hnutí Hare Krišna. K ukončení bratrovražedných bojů na Ukrajině vyzval v emotivním projevu baptistický pastor, Vitaly Vlasenko, který do roku 2012 vykonával funkci prezidenta rady křesťanských evangelických církví v Rusku.

„Dnes pozvedám svůj hlas za mír a usmíření mezi mou zemí, Ruskem, a Ukrajinou, aby lidé z obou stran došli k závěru, že potřebujeme zastavit tuto válečnou operaci. Jsem opravdu vděčný za to, že jsem se mohl zúčastnit této úžasné události, protože myslím, že toto je historický den pro tento svět,“ uvedl ve svém projevu Vlasenko.

Mezi řečníky se objevili i členové hnutí Hare Krišna z Ruska a Ukrajiny – Venu-madhurya das a Arťom Procenko. Oba upozornili na dopady ruské invaze na Ukrajině, zmínili již existující iniciativy, které pomáhají obětem války a válečným uprchlíkům a představili návrhy, jak se mohou zástupci občanské společnosti aktivněji zapojit do řešení tohoto vleklého konfliktu.

„Prezidenti, premiéři, senátoři, členové vlády i další zástupci občanské společnosti, jako jsou učitelé, vědci, filosofové, kněží nebo slavní hudebníci – jednoduše kdokoliv, kdo je významnou měrou zodpovědný za vedení společnosti – musí uplatnit svůj vliv k dosažení míru. Využijme naše schopnosti, naše vědomosti, zdroje, konexe, cokoliv,“ apeloval na účastníky debaty ruský představitel hnutí Hare Krišna Venu-madhurya das.

Prostřednictvím události – „Jeden hlas: Rusko a Ukrajina pro mír“ – HWPL vytváří diskusní platformu pro náboženské vůdce z obou zemí, kteří se tak mohou v mírových otázkách lépe sjednotit a k životu v harmonii následně vést i členy svých církví. Mírový dialog mezi Ruskem a Ukrajinou budou v příštích měsících prostřednictvím různých debat a konferencí rozvíjet i další pobočky organizace HWPL ve světě. Cílem projektu je, aby si všichni mohli uvědomit, že síla zastavit válku spočívá v jednotném hlase lidí.

„Pro mě tato událost byla velice inspirující a myslím, že je velmi důležité, aby se lidé kvůli situaci v Rusku a na Ukrajině setkávali nejen v Praze, ale i v jiných městech v České republice nebo v Evropě. Myslím, že tímto můžeme významně přispět k tomu, aby války skončily“, ocenil po skončení události mírovou iniciativu HWPL ukrajinský panelista Arťom Procenko.

Česká republika, která je v současnosti domovem pro přibližně 300 000 ukrajinských uprchlíků, je vůbec první zemí světa, ve které centrála jihokorejské mezinárodní mírové organizace HWPL projekt „Jeden hlas“ otestovala. V budoucnu se do něj zapojí také členové ruské a ukrajinské menšiny v Česku.

Česká pobočka HWPL se na pomoc Ukrajině zaměřuje dlouhodobě. Hned krátce po propuknutí ruské invaze zorganizovala několik sbírek humanitární pomoci a díky spolupráci s partnerskou organizací Pilgrim doručila trvanlivé potraviny, dětskou výživu, hygienické potřeby a další materiál v celkové hodnotě cca půl milionu korun do obléhaného Mariupolu a dalších částí Ukrajiny. Válečným uprchlíkům se přitom dobrovolníci z HWPL věnují i v České republice. V Praze od letošního října probíhá dvakrát týdně bezplatný jazykový kurz angličtiny, kde se jeho účastníci mohou mimo jiné zapojit i do aktivit spojených s mírem a válkou.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

Putovní výstava „Síla mého hlasu“ nadchla studenty
českých středních škol

 

V Praze, 26. 10. 2022

Organizace HWPL uspořádala na dvou středních školách výstavu s názvem „Síla mého hlasu“, kterou si prohlédlo více než 750 studentů a učitelů. Vernisáž provázelo téma, které vévodilo i výstavě v Senátu, jež proběhla v březnu tohoto roku. Umělecká expozice, jejíž součástí jsou ilustrace talentovaných českých umělců, které ukazují trnitou cestu České a Slovenské republiky k demokracii, se nejprve od 9. do 13. května přesunula na Gymnázium Elišky Krásnohorské v Praze. Od 12. do 23. září pak byla k vidění také na gymnáziu v Sedlčanech. 

Putovní výstava si kladla za cíl zvýšit povědomí občanů o sociálních problémech, kterými Česká republika v současné době prochází a upozornit na to, jak důležitá je občanská angažovanost v otázkách společenského rozvoje. Výstavu uměleckých děl doprovázela diskuse se středoškoláky, kterou vedli pozvaní senátoři a další vládních činitelé.

Výstavy, která se konala v květnu na Gymnáziu Elišky Krásnohorské, se zúčastnilo okolo 450 studentů a dalších představitelů školy. Událost vyvrcholila 26. května diskusním dnem s přibližně padesáti studenty, na kterém vystoupil speciální host, senátor Tomáš Třetina. Třetina se studenty sdílel svůj názor na občanskou participaci a zdůraznil, jak důležité je účastnit se voleb a věnovat pozornost celospolečenským otázkám.

 

Jeden ze studentů o výstavě „Síla mého hlasu“ řekl: „Zaujala mě část, ve které se mluvilo o tom, jak by naše společnost měla vypadat. Myslím, že právě tohle je nejdůležitější součást naší budoucnosti. A co se týče obrazů, nejvíce se mi líbila díla, která vyjadřovala svobodu.“

Další studentka pak o vernisáži poznamenala: „Mě osobně nadchnul obraz, který vyjadřoval vzájemný respekt mezi generacemi, protože respekt je v dnešní době velmi důležitý. Musíme si vážit starších lidí, protože jsou na tomto světě déle a jejich rady jsou v našich životech velmi cenné“

Krátce po skončení výstavy se do malování zapojili i studenti gymnázia. Inspirováni uměleckou expozicí nakreslili svá vlastní díla na témata, jako je spolupráce, harmonie, deprese, úzkost, osamělost a další důležitá témata, která hýbou dnešní společností. Tyto výtvarné práce se pak staly součástí výstavy, kterou zástupci gymnázia v Sedlčanech uspořádali v aule školy.

Dne 25. října pak proběhl další diskusní den s 57 studenty, který vedl senátor Petr Štěpánek. Štěpánek ve svém projevu hovořil zejména o hodnotě a významu demokracie, které bylo dosaženo v České republice. Poté následovala diskuse o současné politické situaci a stavu demokracie v ČR, při níž studenti volně sdíleli své dotazy a názory.

Senátor Petr Štěpánek událost organizovanou zástupci české pobočky HWPL ocenil slovy: „Bylo skvělé diskutovat se studenty o demokracii v České republice a mít možnost vyslechnout si jejich názory. Zaznělo mnoho zajímavých myšlenek, které mohou být dobrým zdrojem inspirace.“

Zástupkyně ředitele školy paní Lenka Lichtenbergová k tomu dodala: „Jsem velmi vděčná organizaci HWPL, že prostřednictvím výstavy a diskusního dne studentům umožnila setkat se se senátorem. Budu se těšit na budoucí spolupráci s HWPL. Chtěla bych realizovat mírové vzdělávání HWPL na naší škole.“

V budoucnu se putovní výstava  „Síla mého hlasu“ přesune i do dalších středních škol po celé České republice, aby upozornila na to, jak důležitý je hlas občanské společnosti. Věříme, že projekt přispěje k tomu, aby si studenti uvědomili hodnotu demokracie v České republice, a že se výstava stane inspirací k realizaci rozmanitějších mírových aktivit nejen v Praze ale i v okolních regionech.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

Dokument HWPL o mírovém procesu na filipínském Mindanau se v Praze dočkal slavnostní premiéry

 

V Praze, 19. 10. 2022

V pátek 14. 10. 2022 proběhla v Městské knihovně v Praze slavnostní premiéra dokumentárního filmu „Great Legacy“. Snímek mapuje dlouhou cestu k míru na filipínském ostrově Mindanao a vysvětluje, jak důležitou roli v mírovém procesu sehrál předseda HWPL a korejský válečný veterán Lee Man-hee. Promítání dokumentu, jehož premiéra probíhala souběžně také v dalších zemích Evropy, včetně Francie nebo Německa, se zúčastnilo okolo dvou stovek lidí. Mezi hosty nechyběli zástupci ukrajinské menšiny v ČR, vzdělavatelé nebo novináři.
Dokumentární film „Great Legacy“, v překladu „Velké dědictví“, pochází z produkce společnosti SMV Media Group se sídlem v jihokorejském Soulu. Ta na jeho tvorbě spolupracovala s mezinárodní nevládní organizací HWPL s poradním statusem u Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC), jejímž hlavním cílem je dosažení světového míru.

Snímek diváky zavedl na filipínský ostrov Mindanao, kde více než 40 let probíhal konflikt mezi muslimskými povstalci usilujícími o nezávislost a křesťanskou většinou, který si vyžádal přes 120 000 obětí. Záměrem dokumentu Great Legacy ovšem není jen vykreslení válečných hrůz, ale také popis mírového procesu, kterým si Filipíny v průběhu posledních několika let prošly. Klíčovým milníkem v oblasti řešení tohoto náboženského konfliktu je přitom mírová dohoda, kterou v lednu 2014 pod vedením HWPL uzavřeli zástupci obou znesvářených táborů.

Mírové iniciativy HWPL na Filipínách mají svůj počátek již v roce 2013, kdy předseda organizace a mírový aktivista Lee Man-hee několikrát osobně navštívil ostrov Mindanao. Historie mírového procesu se ale začala psát až o několik měsíců později, kdy předseda HWPL přivedl ke společnému jednacímu stolu tehdejšího guvernéra provincie Maguindanao a zároveň zástupce muslimské menšiny, Esmaela Mangudadatu, a zástupce křesťanské většiny -emeritního arcibiskupa Fernanda Capallu. To, že by se mezinárodní NGO z pozice mediátora úspěšně zapojila do řešení ozbrojených konfliktů, je přitom ve světě skutečným unikátem.

Dokument Great Legacy měl na Filipínách, konkrétně ve městě Davao, premiéru už 6. září 2022 Zúčastnilo se jí okolo 500 lidí včetně politiků – mezi nimi i starosta města Davao Sebastian Duterte.

„Tím, že budeme lidem promítat dokumentární filmy nebo filmy o míru, můžeme povzbudit i mnohé další, aby s námi byli zajedno v našem úsilí v oblasti vytváření a udržení míru v našich komunitách,“ ocenil práci HWPL Sebastian Duterte.

Mírová dohoda zprostředkovaná HWPL, jejímuž podpisu v roce 2014 přihlížely tři stovky lidí, včetně politiků, univerzitních profesorů nebo náboženských představitelů, hraje nezastupitelnou roli v procesu vytváření míru na Filipínách. Otevřela totiž cestu dalším mírovým iniciativám v zemi, na kterých se velkou měrou podílí právě organizace HWPL. Nezbytnou součástí je přijímání zákonů na podporu míru, mezináboženský dialog nebo mírové vzdělávání ve školách. 

HWPL věří, že si diváci prostřednictvím promítání tohoto dokumentu uvědomí, jak důležitou roli hraje v procesu vytváření míru neziskový sektor a aktivní občanská společnost. Pochopení této souvislosti je přitom stěžejní i s ohledem na právě probíhající ruskou invazi na Ukrajinu, která si už vyžádala desítky tisíc obětí na životech. Pomoci by, stejně jako už jednou v minulosti, mohly mírové aktivity HWPL. Tou nejbližší je v rámci ČR konference: „Jeden hlas: Rusko a Ukrajina pro mír“. Událost, které se jako řečníci zúčastní vedoucí náboženští představitelé z Ruska a Ukrajiny, se uskuteční už ve středu 2. listopadu 2022.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

„Chci změnit svět! Co teď?“: Organizace HWPL uspořádala v Praze největší mírovou konferenci od svého založení

 

V Praze, 29. 9. 2022

Přestože Evropa žije v posledních desetiletích v relativním míru, na mnoha místech světa probíhá řada konfliktů, které ovlivňují každodenní životy milionů lidí. I proto uspořádala česká pobočka mezinárodní mírové organizace HWPL ve spolupráci s mezinárodní mládežnickou skupinou IPYG v Praze třídenní mírovou konferenci s názvem „Chci změnit svět. Co teď?“. Události, která se konala v termínu od 23. do 25. 9. 2022, se zúčastnila více než stovka hostů – mezi nimi i lidskoprávní aktivisté, pamětníci II. světové války nebo herci.

Třídenní konference, která je dosud největší událostí české pobočky HWPL, se uskutečnila v příjemném prostředí kulturního domu Chvalská stodola v pražských Horních Počernicích. Zatímco v pátek si návštěvníci mohli vyslechnout pouze jednu přednášku mapující tragický osud obyvatel obce Ležáky, v sobotu a v neděli v rámci bohatého celodenního programu vystoupilo s projevy hned několik řečníků z domova i ze zahraničí. Cílem události bylo poskytnout společnosti platformu pro diskuzi o tématech spojených s mírem a válkou a povzbudit českou veřejnost k tomu, aby si uvědomila důležitost a význam míru a později třeba sama přispěla k vytvoření mírové a harmonické společnosti.

Jedním z řečníků byla i Jarmila Doležalová, která v rámci pátečního programu vypověděla příběh své matky, která jako jedna z mála přežila vyhlazení obce Ležáky. Život jí na rozdíl od mnoha dalších dětí, které umíraly v plynových komorách, zachránilo umístění do německé rodiny. Během hodinové přednášky Doležalová apelovala na vyřešení rusko-ukrajinské krize.

„Proč jsem začala spolupracovat s organizací HWPL? To je jasné, protože jde o mír a mírové aktivity, které jsou potřebné zvlášť v této době,“ uvedla po skončení konference Jarmila Doležalová.

Sobotnímu programu vévodila debata s myanmarským lidskoprávním aktivistou a politickým vězněm Linnem Thantem, který od roku 2014 žije v Praze. Thant jako vůdce studentské organizace bojující za demokracii, která se účastnila masových protestů proti krutovládě vojenské junty, skončil na přelomu 80. let minulého století ve vězení. Tam byl také mučen a později odsouzen k trestu smrti. V malé, temné kobce bez přístupu denního světla strávil v řetězech devět let, propuštěn byl ale až v roce 2008.

Dalším významným zahraničním hostem byl i Mohammed Abbas, ambasador Institutu pro ekonomiku a mír, který se řadí k předním světovým think tankům. Abbas, který je zároveň zakladatelem organizace Alliance for Humanity, svůj projev zaměřil především na problematiku soužití kurdské menšiny v Iráku. Právě iráčtí Kurdové se v 80. letech za vlády tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna stali terčem vojenského tažení, při kterém bylo ve městě Halabdža v důsledku použití chemických zbraní zavražděno okolo pěti tisíc lidí.

„Myslím, že to byla užitečná konference, a že by bylo potřeba, aby bylo takových konferencí ve světě více. Musíme v otázce míru vyvíjet větší úsilí. Zúčastnil jsem se této konference, protože je to pro nás všechny velmi důležité,“ prohlásil člen kurdské delegace Ato Dakheel.  

Jedním z hlavních bodů nedělního programu byla také talkshow s influencery. Té se účastnil známý český herec Jan Komínek, který se od propuknutí ruské invaze na Ukrajinu angažuje v iniciativách na podporu Ukrajiny. V březnu tohoto roku byl jedním z hlavních řečníků na mnohatisícové demonstraci pořádané na Václavském náměstí spolkem Milion chvilek pro demokracii, na které přes telemost promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rámci talkshow se především snažil povzbudit dnešní mladou generaci k tomu, aby byla v procesu vytváření míru víc aktivní.

Publikum si na třídenní konferenci mohlo vyslechnout také svědectví o válce na Ukrajině a podílet se na několika uměleckých a tanečních workshopech. Součástí nabitého programu pak byl i koncert na podporu mírového řešení rusko-ukrajinského konfliktu.

„Děkuji za nezapomenutelný zážitek, který jste mi umožnili účastí na vaší konferenci. Atmosféra byla neskutečně přátelská a věřím, že vaše jednání bylo po zásluze odměněno,“ uvedla v reakci na mírovou konferenci HWPL autorka semináře Uměním ke změně, Daniela Řeřichová.

Vedle zajímavých přednášek se ale diváci mohli dozvědět také to, jaké řešení v oblasti „peacebuildingu“ a „peacekeepingu“ světu nabízí mezinárodní mírová organizace HWPL. Ta své mírové iniciativy v minulosti úspěšně otestovala v praxi například na filipínském ostrově Mindanao zmítaném náboženskými konflikty.

Přímo na konferenci se návštěvníci mohli seznámit s historií HWPL v ČR, včetně náplně mírového vzdělávání, které se pomalu dostává do učebních osnov vybraných českých škol. A k vidění byl také záznam online konference pořádané při příležitosti osmého výročí konání Světového mírového summitu, na kterém se političtí lídři a náboženští představitelé z celého světa v září roku 2014 zavázali k vytvoření světa bez válek. Součástí záznamu byl i projev předsedy HWPL a válečného veterána, pana Lee Man-hee.

„Svět je sužován pandemií koronaviru, která zasáhla každou zemi. Lidé ale nejsou uprostřed všech těch těžkostí sami. Žijeme v tom stejném světě. Jsme si navzájem sousedy a vytváříme rodiny. Povinností každého z nás je udělat svět lepším místem k životu. Neměli bychom snad našim potomkům předat svět, který je v pořádku?“ uvedl v projevu předseda HWPL Lee.

Důležitou tečku za letošní konferencí pak udělala Anna Červeňáková, která jako odborník na mezinárodní právo stála u zrodu Deklarace míru a ukončení válek (DPCW), jež vznikla pod vedením HWPL 14. března 2016. Přednáška s názvem „Jak změnit svět skrze mírová právo“ veřejnost informovala o obsahu DPCW, která má vhodným způsobem doplnit stávající mezinárodní právo, které v mnoha ohledech selhává.

Reforma mezinárodního práva ale není jedinou cestou, jak zajistit světový mír. HWPL věří, že se do procesu vytváření míru musí zapojit široká veřejnost. Přednášky a konference, které HWPL pořádá, jsou tedy vhodnou příležitostí, jak z Čechů vytvořit aktivní občany a mírotvůrce, kteří si jsou vědomi toho, že vlastními činy a angažovaností mohou významně přispět k vytvoření světa bez válek.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

Institucionalizace míru jako hlavní téma osmého výročí
mírového summitu HWPL

 

V Praze, 20. 9. 2022

Mezinárodní mírová organizace HWPL uspořádala 18. 9. 2022 online konferenci, která připomněla osmé výročí Světového mírového summitu. Webináře, který nesl název „Mír jako instituce: Základ pro udržitelný rozvoj”, se zúčastnilo okolo 2 000 hostů z celého světa, mezi nimi i významní politici nebo náboženští lídři. Panelisté upozornili na důležitost míru zvlášť v době, kdy společnost čelí dopadům pandemie koronaviru a mnoha dalším hrozbám v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Světový mírový summit, který se konal poprvé 18. září 2014 v jihokorejském Soulu, předznamenal počátek úsilí organizace HWPL zaregistrované pod ECOSOC OSN o dosažení míru. Její představitelé dlouhodobě vybízejí k solidaritě při vytváření míru na globální úrovni, kterého se snaží docílit prostřednictvím mírových aktivit a skrze zapojení různých aktérů včetně hlav států, ministrů, zákonodárců, náboženských představitelů, vzdělavatelů, vedoucích mládežnických a ženských organizací nebo novinářů.

Od roku 2014 se summit koná každoročně a jeho účastníci na něm ve spolupráci s vládami a zástupci občanské společností z celého světa sdílejí úspěchy mírových aktivit, kterých zatím bylo dosaženo. Jedním z řečníků byl i předseda organizace HWPL, Lee Man-hee:

„Svět je sužován pandemií koronaviru, která zasáhla každou zemi. Lidé ale nejsou uprostřed všech těch těžkostí sami. Žijeme v tom stejném světě. Jsme si navzájem sousedy a vytváříme rodiny. Povinností každého z nás je udělat svět lepším místem k životu. Neměli bychom snad našim potomkům předat svět, který je v pořádku?“

Svůj proslov na online konferenci přednesli také další hosté, mezi nimi i předseda parlamentu státu Surinam, Marinus Bee.

„Role parlamentů v procesu vytváření míru a předcházení konfliktům je klíčová. Naše Národní shromáždění by ve spolupráci s HWPL rádo vytvořilo systém, prostřednictvím kterého budeme moci dosáhnout ukončení válek a šířit kulturu míru. Jde především o aktivity zaměřené na zvyšování povědomí o míru a podporu politik a programů týkajících se mírového vzdělávání,” uvedl v projevu Bee.

S organizací HWPL dlouhodobě spolupracuje i ministryně školství státu Dominika, Octavia Alfredová. Ta v průběhu webináře uvedla, že její země mírové vzdělávání HWPL zabudovala do národních školních osnov a integrovala ho do společenských věd. Podle Alfredové jsou mírové osnovy HWPL užitečné při řešení problémů, kterým studenti čelí a pomáhají také přátelům a rodičům žáků nebo učitelům.

Manhee Lee, předseda HWPL

Slova se na konferenci ujal i Mahendra Das – jeden z vedoucích členů hnutí Hare Krišna na Filipínách. Ten zdůraznil, jak důležitou roli v procesu vytváření míru hraje náboženství a mezináboženský dialog. Navrhl, že řešením by mohly být pravidelné návštěvy na mezinárodní úrovni a další programy, které mohou pomoci předcházet konfliktům založeným na náboženském neporozumění.

Generální ředitel jednoho z křídel HWPL, mezinárodní mládežnické organizace IPYG, Chung Young-min, pak na konferenci zdůraznil roli mládeže jako hlavního aktéra mezinárodních mírových aktivit. Upřesnil, že cílem vzdělávacích programů, které IPYG pořádá pro stovky mladých lidí v 59 zemích světa, je především chránit základní práva mládeže po celém světě.

Mezinárodní mírová organizace HWPL dlouhodobě prosazuje koncept institucionalizovaného míru. Jádrem tohoto konceptu je vnést hodnoty míru do společenských struktur a umožnit, aby se vzájemný respekt, harmonie a spolupráce staly jako norma součástí našich institucí, právního systému jednotlivých států i mezinárodního práva. Vzorem je Deklarace míru a ukončení válek (DPCW) z roku 2016, kterou vypracovali odborníci na mezinárodní právo z 15 zemí světa.

PR oddělení HWPL

public.relations@hwpl.cz

Vyjádření organizace HWPL k článkům Deníku N 
a pozvánka k překonání předsudků

V Praze, 2. 8. 2022

V posledních několika týdnech se HWPL stala námětem řady článků a příspěvků, které o činnosti této mezinárodně uznávané mírové organizace šíří nepravdivé informace a u veřejnosti vyvolávají bezdůvodný strach a paniku. Autoři v těchto příspěvcích nesprávně zaměňují činnost dvou od sebe oddělených institucí, tj. mezinárodní neziskové organizace HWPL a nového náboženského hnutí Shincheonji a organizaci HWPL označují za sektu. I proto se vedení české pobočky HWPL rozhodlo na tuto agresivní dezinformační kampaň zareagovat a vnést do celé situace alespoň trochu světla.

Negativně laděné články, jejichž autory jsou redaktoři zpravodajského webu „Deník N“, se na českém internetu začaly objevovat krátce po události s názvem „Peace Walk“, která se uskutečnila 25. 5. 2022 v Praze. Mírového pochodu, jehož cílem je poukázat na možnosti řešení právě probíhajících konfliktů a upozornit na to, že každý z nás může přispět k vytvoření světa bez válek, se zúčastnil i starosta Prahy 1, Petr Hejma. Člen hnutí STAN, stejně jako mnohé další osobnosti českého veřejného života, ve svém projevu ocenil iniciativy mírové organizace HWPL, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Redakce Deníku N přesto událost, která je většinovou veřejností vnímána pozitivně, vyhodnotila jako hrozbu a zahájila mediální kampaň, jejímž účelem je pravděpodobně zdiskreditovat organizaci HWPL a její aktivity v očích české veřejnosti.

Články Deníku N se pokoušejí vzbudit falešný dojem, že organizátorem události s názvem „Peace Walk“ je nové náboženské hnutí Shincheonji, nikoliv mezinárodní mírová organizace HWPL, kterou redakce v příspěvcích označuje za sektu. V článcích novináři zároveň obviňují členy organizace z toho, že ovlivňují českou politickou scénu a snaží se naznačovat, že mezinárodní organizace HWPL je pouze jakýmsi nástrojem, kterým se církev Shincheonji pokouší vylepšit svůj negativní obraz na veřejnosti.

O pozitivních aspektech mírových iniciativ HWPL, jako je humanitární pomoc na Ukrajině, mírové vzdělávání na školách, mezináboženský dialog nebo kampaně za vytvoření udržitelného míru ve světě, se přitom v článcích čtenáři téměř nedočtou. Proč se autoři investigativního webu nezaměřují na objektivitu, neověřují informace z více zdrojů, jak velí novinářská etika, hlouběji nezkoumají přínos aktivit a projektů HWPL pro společnost a prezentují veřejnosti pouze svůj subjektivní, negativně laděný obraz, v tuto chvíli není jasné.

Dobré jméno české pobočky HWPL poškozuje zejména přesvědčení novinářů, že politici, učitelé a další představitelé nespolupracují s mezinárodní mírovou organizací HWPL, ale s novým náboženským hnutím Shincheonji. To má dokládat např. podcast Deníku N s názvem: „Jihokorejská sekta Sinčchondži u nás v poslední době zintenzivnila své veřejné aktivity. Podařilo se jí dostat i do blízkosti některých českých politiků“ uveřejněný 30. 5. 2022, jehož autory jsou redaktoři Filip Titlbach a Michal Tomeš.

Tyto ukvapené závěry redakce vytváří na základě jediného faktu – že část členské základny HWPL tvoří členové církve Shincheonji. Hlubší zkoumání reality a snaha porozumět vazbám mezi oběma organizacemi ovšem v příspěvcích chybí.

Realitou přitom je, že zatímco církev Shincheonji se ze své podstaty jako náboženského hnutí primárně zaměřuje na evangelizaci, organizace HWPL se stejně jako mnohé další neziskové organizace věnuje veřejně prospěšným aktivitám. Oba od sebe oddělené subjekty přitom mimo členskou základnu spojuje jediné, a to osoba jejich zakladatele, Lee Man-hee, který je nejen mírovým aktivistou a předsedou mezinárodní organizace HWPL, ale i náboženským vůdcem církve Shincheonji. Církev i organizace pak v určitých ohledech spolupracují i v oblasti propagace.

To, že oba subjekty skutečně fungují odděleně, lze velice snadno ověřit také v praxi. Politici, vzdělavatelé nebo náboženští představitelé nejsou pracovníky organizace HWPL kontaktováni za účelem evangelizace, které se věnuje církev Shincheonji, ale za účelem realizace projektů, které přispívají k podpoře občanské společnosti, základních lidských práv, demokratizace a k vytvoření udržitelného míru ve světě. Důkazem, že se HWPL zaměřuje pouze na mírovou agendu deklarovanou na oficiálních webových stránkách a nesnaží se tímto způsobem šířit své náboženské učení, jsou tedy aktivity samotné.

https://hwpl.cz/

https://www.facebook.com/hwpl.cz/

Myšlenku, že by projekty organizace HWPL mohly mít veskrze pozitivní dopad na společnost a že pro veřejnost nepředstavují žádné riziko, redakce Deníku N vůbec nebere v potaz, a to navzdory výpovědím osob, které se členy HWPL navázaly spolupráci. Vhodným příkladem jsou prohlášení pedagogů, kteří se zapojili do mírového vzdělávání. To lektoři organizace HWPL formou různých seminářů a interaktivních přednášek poskytují nejen žákům ale i jejich vzdělavatelům.

“Nezaznamenala jsem tam žádné náboženské tendence. Bylo pro mě povznášející, že se někdo o tato témata zajímá.”

„Děti do ničeho nenutili, bylo to korektně vedené. Brali jsme to jako rozšíření obzorů pro naše studenty.“

Mírové vzdělávání je nezbytnou součástí agendy HWPL a jako takové je blíže specifikováno v článku 10, který je součástí Deklarace míru a ukončení válek (DPCW) vyhlášené 14. března 2016. Článek upozorňuje na to, jak důležitou roli hraje mírové vzdělávání v oblasti podpory vzájemného respektu a porozumění mezi jednotlivými náboženstvími, ideologiemi a etnickými skupinami.

Čl. 10 DPCW, která byla vytvořena pod záštitou HWPL odborníky na mezinárodní právo, vychází z myšlenky, že světový mír je možné prosazovat nejen shora, tedy nejen na politické úrovni, ale i zdola – tím, že se do procesu zapojí i běžní občané. Jak? Mezinárodní právní systém je sice vytvářen jednotlivými státy, které do něj projektují své zájmy, státy jsou ale zároveň tvořeny jednotlivci. Pokud tedy bude hlavním zájmem občanů celého světa mír, budou o něj muset na mezinárodní úrovni usilovat i lídři jednotlivých zemí.

I z toho důvodu je více než žádoucí vychovávat dnešní mládež v občany, kteří si jsou vědomi toho, jak zásadní je, i s ohledem na budoucí generace, osvojit si hodnoty a principy míru. K praktické výuce mohou posloužit speciální učebnice, které za tímto účelem vytvořili odborníci z HWPL.

Mírové vzdělávání je tedy naprosto inovativním nástrojem, jak skutečně vytvořit svět bez válek – nikoliv nebezpečnou manipulativní metodou, skrze kterou se HWPL snaží získat přízeň veřejnosti, jak se ve svých článcích pravděpodobně snaží naznačit redakce Deníku N.

A klíčová je v této souvislosti také spolupráce s politiky jednotlivých zemí, kteří mají na státní i mezinárodní úrovni rozhodující slovo a mohou mír prosazovat směrem shora. Jsou to právě lídři jednotlivých států, kteří mají na základě konsenzu pravomoc rozhodnout o tom, jestli např. podpoří vznik mezinárodních smluv o snížení nadměrného počtu stálých armád a vojenských základen, jak navrhuje čl. 2 DPCW nebo jestli budou vzájemné spory řešit právní cestou namísto vojenské agrese, jak se píše v čl. 6 DPCW.

Mezinárodní organizace HWPL tedy nenavazuje spolupráci s politiky a dalšími subjekty za účelem zlepšení veřejného obrazu církve Shincheonji, která je některými českými médii označována za sektu, ale usiluje prostřednictvím zapojení politických představitelů do mírových aktivit o vytvoření světa bez válek. Jedná se o zcela běžné iniciativy, které jsou většinovou veřejností pozitivně vnímány a které nemají a ani nemohou nikoho urazit ani ohrozit.

Pověst české pobočky HWPL očerňuje i další článek redaktora Deníku N, Michala Tomeše, s titulkem: „‘Mírové‘ organizace cílí na školáky i uprchlíky, vazby na korejskou sektu zamlčují“ uveřejněný 8. 6. 2022. Uvozovky u slova „mírové“ ve čtenářích nutně vzbuzují dojem, že organizace HWPL (stejně jako její křídla Mezinárodní mírová skupina mládeže IPYG a Mezinárodní mírová skupina žen IWPG) ve skutečnosti není mírovou organizací a pouze se za ni vydává.

To, že HWPL skutečně je mezinárodně uznávanou neziskovou organizací, přitom dokládá poradní status, kterou organizace získala u Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC). Získat tento status není snadný úkol a subjekt musí prokázat, že dosáhl určitých praktických výsledků v dané oblasti. Navíc mu musí udělit svůj souhlas členské státy Výboru pro nevládní organizace a ECOSOC. Získání poradního statusu tedy dokazuje, že proti akreditaci HWPL pro ECOSOC, a to navzdory jejímu vztahu k Shincheonji, členské státy nic nenamítaly a že OSN uznává dobrou práci, kterou HWPL vykonala a stále vykonává.

S činností organizace HWPL se zájemci mohou seznámit i osobně. Od 23. do 25. 9. 2022 poběží v Praze konference s názvem „Chci změnit svět. Co teď?“, kterou pořádá česká pobočka HWPL. Cílem události je poskytnout společnosti platformu pro diskuzi o tématech spojených s mírem a válkou, díky které si lidé budou moci lépe uvědomit důležitost a význam míru a později třeba sami přispět k vytvoření mírové a harmonické společnosti.

 

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

V Praze 6. 7. 2022

Jak zasadit semínko míru? Organizace HWPL ví, jak na to.
Důkazem je mírová dohoda z Mindanaa.

Za několik dní to bude pět měsíců, co Rusko svou invazí na Ukrajině rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přestože se boje, během nichž zemřely desetitisíce vojáků a civilistů, odehrávají několik set kilometrů od českých hranic, mají vliv na každého občana České republiky. Zhoršující se ekonomická situace i rostoucí inflace, která je v ČR nejvyšší od roku 1993, jsou toho jasným důkazem. I proto mají v mezinárodním systému nezastupitelné místo mírové organizace, které dokážou mír nejen zprostředkovat ale také udržet. Jednou z nich je i HWPL, která v roce 2014 iniciovala mírovou dohodu na ostrově Mindanao.

HWPL_2

Konflikt na Mindanau byl největším ozbrojeným konfliktem v jihovýchodní Asii. Za celou dobu svého trvání si vyžádal okolo 120 000 obětí z řad povstalců, vojáků i civilistů. Díky mírovým iniciativám organizace HWPL a úsilí jejího předsedy, Lee Man-hee, který v roce 2014 zprostředkoval mírovou dohodu, která je dodnes klíčovým milníkem v oblasti řešení náboženského konfliktu na Filipínách, se ale napětí v zemi daří držet pod kontrolou.

Náboženské nepokoje mezi muslimskými Mory žijícími převážně na filipínském ostrově Mindanao a centrální filipínskou vládou prosazující křesťanské hodnoty, mají počátek v 60. letech 20. století. Právě tehdy se v zemi v důsledku politické, ekonomické a kulturní diskriminace začaly formovat různé ozbrojené skupiny, jejichž cílem bylo odtržení oblasti obývané muslimy od zbytku Filipín. Jednou z nich byla i MILF (Morská islámská osvobozenecká fronta), která byla ještě donedávna největší ozbrojenou skupinou nejen na Filipínách ale i v celé jihovýchodní Asii. Napětí mezi oběma stranami vyvrcholilo v roce 2010, kdy filipínská vláda vyhlásila MILF totální válku.

Mírové řešení konfliktu v minulosti podporovaly vlády Japonska, Saúdské Arábie, Turecka, Spojeného království a v roli mediátora se ocitla také Malajsie. V rámci mezinárodních organizací se pak v procesu angažovala Evropská unie nebo Organizace islámské spolupráce. Žádná z iniciativ jakéhokoliv z těchto aktérů ale konflikt nadobro nevyřešila.

V roce 2013 se do řešení občanské války na Mindanau osobně vložil předseda HWPL a válečný veterán Lee Man-hee, který se v padesátých letech minulého století stal osobně svědkem hrůz korejské války. Poté, co Filipíny navštívil, apeloval na představitele katolické většiny i zástupce muslimské minority, aby podepsali mírovou dohodu. To se nakonec podařilo zrealizovat o několik měsíců později, 24. ledna 2014. K jednacímu stolu tehdy usedl Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, jež je součástí muslimské autonomní oblasti. Křesťanskou většinu v zemi pak zastupoval emeritní arcibiskup Fernando Capalla.

Podpis mírové dohody, která o dva měsíce později přispěla k formálnímu ukončení konfliktu na Filipínách, si obě strany každoročně připomínají a 24. leden oslavují jako den, kdy se v zemi začal rodit mír.

Semínko míru, které bylo zaseto do srdcí vysokých představitelů obou komunit ale bylo potřeba zalévat, aby se mír mohl postupně rozrůst do celé společnosti. I proto HWPL neskončila pouze u podpisu mírové dohody ale mír prostřednictvím různých veřejných peacebuildingových aktivit dál podporuje.

Aby organizace HWPL zvyšovala povědomí o důležitosti míru, buduje na Filipínách ve spolupráci se zástupci občanské společnosti památníky míru. Ty jsou nejen symbolem mírové koexistence ale odráží také ducha soužití a respektu v každodenním životě. Jeden z nich vyrostl v provincii Sultan Kudarat na Mindanau, kde v době války stávala bývalá vojenská základna militantů, další pak v oblasti Purok Tongki, kde v minulosti docházelo k častým střetům mezi filipínskou armádou a muslimskými povstalci. Pomníky jsou stavěny z materiálu, který vznikl po roztavení zbraní, a jsou tedy zároveň symbolem přechodu z válečného stavu do světa, v němž vládne mír.

Jednou z klíčových iniciativ HWPL na Filipínách je také získávání podpory pro DPCW, tj. pro Deklaraci míru a ukončení válek. Listinu o deseti článcích a 38 odstavcích, kterou vypracoval Mírový výbor pro mezinárodní právo HWPL složený z renomovaných odborníků a která je vhodným doplněním selhávajícího mezinárodně-právního systému, podpořila na muslimském Mindanau řada klíčových měst. Pro implementaci deklarace, která navrhuje konkrétní opatření v oblasti prevence a řešení konfliktů a jmenuje způsoby, jakými šířit kulturu míru ve společnosti, se na Mindanau vyslovilo např. město Cotabato nebo Davao.

Podpora DPCW v téměř dvoumilionovém Davau je přitom klíčová i z toho důvodu, že ve městě vykonával post starosty dnes už bývalý filipínský prezident Rodrigo Duterte. Jeho dcera, Sara Duterte, také bývalá starostka Davaa, byla nedávno jmenována do funkce filipínské viceprezidentky.

HWPL se ovšem v otázkách míru nesoustředí pouze na spolupráci s politickými nebo náboženskými představiteli země. Aby mír mohl pevně zakořenit, je nutné do procesu zapojit i občanskou společnost. I z toho důvodu hraje důležitou roli v oblasti budování udržitelného míru také mírové vzdělávání. HWPL věří, že aby se svět mohl stát lepším místem k životu, je potřeba dnešní mládež vychovávat v občany, kteří si jsou vědomi toho, jak důležitý je mír a jak zásadní je osvojit si hodnoty a principy míru.

Od února 2016 proto HWPL na Mindanau navázala spolupráci s různými filipínskými vzdělávacími institucemi a podepsala celkem 70 memorand o porozumění. Mírové vzdělávání se tak na Filipínách, jako součást občanské výchovy, postupně dostává do školních osnov.

V roce 2018 pak zástupci HWPL na Filipínách podepsali memorandum o porozumění s Prezidentským výborem pro vysokoškolské vzdělávání (CHED) a ve spolupráci s tamním ministerstvem školství spolupracují na tvorbě a implementaci kurikula mírového vzdělávání. Prostřednictvím tohoto programu bylo až dosud na Filipínách vyškoleno 2 551 učitelů z celkových 557 vzdělávacích institucí, kteří hodnoty a principy míru následně mohou předávat dalším generacím.

Napětí na Filipínách využívali a stále využívají radikálové napojení na Islámský stát a další islamistická hnutí, kteří se v roce 2017 pokusili část ostrova dobýt. I proto je šíření kultury míru, které je blíže specifikováno v článku 10 DPCW, klíčové. Článek deklarace, která by jednou mohla být přijata na půdě OSN ve formě právně závazné rezoluce, upozorňuje na to, jak zásadní význam má mírové vzdělávání v oblasti podpory vzájemného respektu a porozumění mezi jednotlivými náboženstvími, ideologiemi a etnickými skupinami. 

Filipíny, kde po desetiletí probíhaly boje založené právě na náboženské identitě, jsou jasným důkazem toho, že DPCW není jen utopickou teorií ale nástrojem, který se osvědčil v praxi a který může být řešením mnoha dalších konfliktů.

 

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz

Foto