Vyjádření organizace HWPL k článkům Deníku N a pozvánka k překonání předsudků

Vyjádření organizace HWPL k článkům Deníku N 
a pozvánka k překonání předsudků

V Praze, 2. 8. 2022

V posledních několika týdnech se HWPL stala námětem řady článků a příspěvků, které o činnosti této mezinárodně uznávané mírové organizace šíří nepravdivé informace a u veřejnosti vyvolávají bezdůvodný strach a paniku. Autoři v těchto příspěvcích nesprávně zaměňují činnost dvou od sebe oddělených institucí, tj. mezinárodní neziskové organizace HWPL a nového náboženského hnutí Shincheonji a organizaci HWPL označují za sektu. I proto se vedení české pobočky HWPL rozhodlo na tuto agresivní dezinformační kampaň zareagovat a vnést do celé situace alespoň trochu světla.

Negativně laděné články, jejichž autory jsou redaktoři zpravodajského webu „Deník N“, se na českém internetu začaly objevovat krátce po události s názvem „Peace Walk“, která se uskutečnila 25. 5. 2022 v Praze. Mírového pochodu, jehož cílem je poukázat na možnosti řešení právě probíhajících konfliktů a upozornit na to, že každý z nás může přispět k vytvoření světa bez válek, se zúčastnil i starosta Prahy 1, Petr Hejma. Člen hnutí STAN, stejně jako mnohé další osobnosti českého veřejného života, ve svém projevu ocenil iniciativy mírové organizace HWPL, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Redakce Deníku N přesto událost, která je většinovou veřejností vnímána pozitivně, vyhodnotila jako hrozbu a zahájila mediální kampaň, jejímž účelem je pravděpodobně zdiskreditovat organizaci HWPL a její aktivity v očích české veřejnosti.

Články Deníku N se pokoušejí vzbudit falešný dojem, že organizátorem události s názvem „Peace Walk“ je nové náboženské hnutí Shincheonji, nikoliv mezinárodní mírová organizace HWPL, kterou redakce v příspěvcích označuje za sektu. V článcích novináři zároveň obviňují členy organizace z toho, že ovlivňují českou politickou scénu a snaží se naznačovat, že mezinárodní organizace HWPL je pouze jakýmsi nástrojem, kterým se církev Shincheonji pokouší vylepšit svůj negativní obraz na veřejnosti.

O pozitivních aspektech mírových iniciativ HWPL, jako je humanitární pomoc na Ukrajině, mírové vzdělávání na školách, mezináboženský dialog nebo kampaně za vytvoření udržitelného míru ve světě, se přitom v článcích čtenáři téměř nedočtou. Proč se autoři investigativního webu nezaměřují na objektivitu, neověřují informace z více zdrojů, jak velí novinářská etika, hlouběji nezkoumají přínos aktivit a projektů HWPL pro společnost a prezentují veřejnosti pouze svůj subjektivní, negativně laděný obraz, v tuto chvíli není jasné.

Dobré jméno české pobočky HWPL poškozuje zejména přesvědčení novinářů, že politici, učitelé a další představitelé nespolupracují s mezinárodní mírovou organizací HWPL, ale s novým náboženským hnutím Shincheonji. To má dokládat např. podcast Deníku N s názvem: „Jihokorejská sekta Sinčchondži u nás v poslední době zintenzivnila své veřejné aktivity. Podařilo se jí dostat i do blízkosti některých českých politiků“ uveřejněný 30. 5. 2022, jehož autory jsou redaktoři Filip Titlbach a Michal Tomeš.

Tyto ukvapené závěry redakce vytváří na základě jediného faktu – že část členské základny HWPL tvoří členové církve Shincheonji. Hlubší zkoumání reality a snaha porozumět vazbám mezi oběma organizacemi ovšem v příspěvcích chybí.

Realitou přitom je, že zatímco církev Shincheonji se ze své podstaty jako náboženského hnutí primárně zaměřuje na evangelizaci, organizace HWPL se stejně jako mnohé další neziskové organizace věnuje veřejně prospěšným aktivitám. Oba od sebe oddělené subjekty přitom mimo členskou základnu spojuje jediné, a to osoba jejich zakladatele, Lee Man-hee, který je nejen mírovým aktivistou a předsedou mezinárodní organizace HWPL, ale i náboženským vůdcem církve Shincheonji. Církev i organizace pak v určitých ohledech spolupracují i v oblasti propagace.

To, že oba subjekty skutečně fungují odděleně, lze velice snadno ověřit také v praxi. Politici, vzdělavatelé nebo náboženští představitelé nejsou pracovníky organizace HWPL kontaktováni za účelem evangelizace, které se věnuje církev Shincheonji, ale za účelem realizace projektů, které přispívají k podpoře občanské společnosti, základních lidských práv, demokratizace a k vytvoření udržitelného míru ve světě. Důkazem, že se HWPL zaměřuje pouze na mírovou agendu deklarovanou na oficiálních webových stránkách a nesnaží se tímto způsobem šířit své náboženské učení, jsou tedy aktivity samotné.

https://hwpl.cz/

https://www.facebook.com/hwpl.cz/

Myšlenku, že by projekty organizace HWPL mohly mít veskrze pozitivní dopad na společnost a že pro veřejnost nepředstavují žádné riziko, redakce Deníku N vůbec nebere v potaz, a to navzdory výpovědím osob, které se členy HWPL navázaly spolupráci. Vhodným příkladem jsou prohlášení pedagogů, kteří se zapojili do mírového vzdělávání. To lektoři organizace HWPL formou různých seminářů a interaktivních přednášek poskytují nejen žákům ale i jejich vzdělavatelům.

“Nezaznamenala jsem tam žádné náboženské tendence. Bylo pro mě povznášející, že se někdo o tato témata zajímá.”

„Děti do ničeho nenutili, bylo to korektně vedené. Brali jsme to jako rozšíření obzorů pro naše studenty.“

Mírové vzdělávání je nezbytnou součástí agendy HWPL a jako takové je blíže specifikováno v článku 10, který je součástí Deklarace míru a ukončení válek (DPCW) vyhlášené 14. března 2016. Článek upozorňuje na to, jak důležitou roli hraje mírové vzdělávání v oblasti podpory vzájemného respektu a porozumění mezi jednotlivými náboženstvími, ideologiemi a etnickými skupinami.

Čl. 10 DPCW, která byla vytvořena pod záštitou HWPL odborníky na mezinárodní právo, vychází z myšlenky, že světový mír je možné prosazovat nejen shora, tedy nejen na politické úrovni, ale i zdola – tím, že se do procesu zapojí i běžní občané. Jak? Mezinárodní právní systém je sice vytvářen jednotlivými státy, které do něj projektují své zájmy, státy jsou ale zároveň tvořeny jednotlivci. Pokud tedy bude hlavním zájmem občanů celého světa mír, budou o něj muset na mezinárodní úrovni usilovat i lídři jednotlivých zemí.

I z toho důvodu je více než žádoucí vychovávat dnešní mládež v občany, kteří si jsou vědomi toho, jak zásadní je, i s ohledem na budoucí generace, osvojit si hodnoty a principy míru. K praktické výuce mohou posloužit speciální učebnice, které za tímto účelem vytvořili odborníci z HWPL.

Mírové vzdělávání je tedy naprosto inovativním nástrojem, jak skutečně vytvořit svět bez válek – nikoliv nebezpečnou manipulativní metodou, skrze kterou se HWPL snaží získat přízeň veřejnosti, jak se ve svých článcích pravděpodobně snaží naznačit redakce Deníku N.

A klíčová je v této souvislosti také spolupráce s politiky jednotlivých zemí, kteří mají na státní i mezinárodní úrovni rozhodující slovo a mohou mír prosazovat směrem shora. Jsou to právě lídři jednotlivých států, kteří mají na základě konsenzu pravomoc rozhodnout o tom, jestli např. podpoří vznik mezinárodních smluv o snížení nadměrného počtu stálých armád a vojenských základen, jak navrhuje čl. 2 DPCW nebo jestli budou vzájemné spory řešit právní cestou namísto vojenské agrese, jak se píše v čl. 6 DPCW.

Mezinárodní organizace HWPL tedy nenavazuje spolupráci s politiky a dalšími subjekty za účelem zlepšení veřejného obrazu církve Shincheonji, která je některými českými médii označována za sektu, ale usiluje prostřednictvím zapojení politických představitelů do mírových aktivit o vytvoření světa bez válek. Jedná se o zcela běžné iniciativy, které jsou většinovou veřejností pozitivně vnímány a které nemají a ani nemohou nikoho urazit ani ohrozit.

Pověst české pobočky HWPL očerňuje i další článek redaktora Deníku N, Michala Tomeše, s titulkem: „‘Mírové‘ organizace cílí na školáky i uprchlíky, vazby na korejskou sektu zamlčují“ uveřejněný 8. 6. 2022. Uvozovky u slova „mírové“ ve čtenářích nutně vzbuzují dojem, že organizace HWPL (stejně jako její křídla Mezinárodní mírová skupina mládeže IPYG a Mezinárodní mírová skupina žen IWPG) ve skutečnosti není mírovou organizací a pouze se za ni vydává.

To, že HWPL skutečně je mezinárodně uznávanou neziskovou organizací, přitom dokládá poradní status, kterou organizace získala u Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC). Získat tento status není snadný úkol a subjekt musí prokázat, že dosáhl určitých praktických výsledků v dané oblasti. Navíc mu musí udělit svůj souhlas členské státy Výboru pro nevládní organizace a ECOSOC. Získání poradního statusu tedy dokazuje, že proti akreditaci HWPL pro ECOSOC, a to navzdory jejímu vztahu k Shincheonji, členské státy nic nenamítaly a že OSN uznává dobrou práci, kterou HWPL vykonala a stále vykonává.

S činností organizace HWPL se zájemci mohou seznámit i osobně. Od 23. do 25. 9. 2022 poběží v Praze konference s názvem „Chci změnit svět. Co teď?“, kterou pořádá česká pobočka HWPL. Cílem události je poskytnout společnosti platformu pro diskuzi o tématech spojených s mírem a válkou, díky které si lidé budou moci lépe uvědomit důležitost a význam míru a později třeba sami přispět k vytvoření mírové a harmonické společnosti.

 

PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz