V Praze 6. 7. 2022
Jak zasadit semínko míru? Organizace HWPL ví, jak na to.
Důkazem je mírová dohoda z Mindanaa.
Za několik dní to bude pět měsíců, co Rusko svou invazí na Ukrajině rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přestože se boje, během nichž zemřely desetitisíce vojáků a civilistů, odehrávají několik set kilometrů od českých hranic, mají vliv na každého občana České republiky. Zhoršující se ekonomická situace i rostoucí inflace, která je v ČR nejvyšší od roku 1993, jsou toho jasným důkazem. I proto mají v mezinárodním systému nezastupitelné místo mírové organizace, které dokážou mír nejen zprostředkovat ale také udržet. Jednou z nich je i HWPL, která v roce 2014 iniciovala mírovou dohodu na ostrově Mindanao.
Konflikt na Mindanau byl největším ozbrojeným konfliktem v jihovýchodní Asii. Za celou dobu svého trvání si vyžádal okolo 120 000 obětí z řad povstalců, vojáků i civilistů. Díky mírovým iniciativám organizace HWPL a úsilí jejího předsedy, Lee Man-hee, který v roce 2014 zprostředkoval mírovou dohodu, která je dodnes klíčovým milníkem v oblasti řešení náboženského konfliktu na Filipínách, se ale napětí v zemi daří držet pod kontrolou.
Náboženské nepokoje mezi muslimskými Mory žijícími převážně na filipínském ostrově Mindanao a centrální filipínskou vládou prosazující křesťanské hodnoty, mají počátek v 60. letech 20. století. Právě tehdy se v zemi v důsledku politické, ekonomické a kulturní diskriminace začaly formovat různé ozbrojené skupiny, jejichž cílem bylo odtržení oblasti obývané muslimy od zbytku Filipín. Jednou z nich byla i MILF (Morská islámská osvobozenecká fronta), která byla ještě donedávna největší ozbrojenou skupinou nejen na Filipínách ale i v celé jihovýchodní Asii. Napětí mezi oběma stranami vyvrcholilo v roce 2010, kdy filipínská vláda vyhlásila MILF totální válku.
Mírové řešení konfliktu v minulosti podporovaly vlády Japonska, Saúdské Arábie, Turecka, Spojeného království a v roli mediátora se ocitla také Malajsie. V rámci mezinárodních organizací se pak v procesu angažovala Evropská unie nebo Organizace islámské spolupráce. Žádná z iniciativ jakéhokoliv z těchto aktérů ale konflikt nadobro nevyřešila.
V roce 2013 se do řešení občanské války na Mindanau osobně vložil předseda HWPL a válečný veterán Lee Man-hee, který se v padesátých letech minulého století stal osobně svědkem hrůz korejské války. Poté, co Filipíny navštívil, apeloval na představitele katolické většiny i zástupce muslimské minority, aby podepsali mírovou dohodu. To se nakonec podařilo zrealizovat o několik měsíců později, 24. ledna 2014. K jednacímu stolu tehdy usedl Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, jež je součástí muslimské autonomní oblasti. Křesťanskou většinu v zemi pak zastupoval emeritní arcibiskup Fernando Capalla.
Podpis mírové dohody, která o dva měsíce později přispěla k formálnímu ukončení konfliktu na Filipínách, si obě strany každoročně připomínají a 24. leden oslavují jako den, kdy se v zemi začal rodit mír.
Semínko míru, které bylo zaseto do srdcí vysokých představitelů obou komunit ale bylo potřeba zalévat, aby se mír mohl postupně rozrůst do celé společnosti. I proto HWPL neskončila pouze u podpisu mírové dohody ale mír prostřednictvím různých veřejných peacebuildingových aktivit dál podporuje.
Aby organizace HWPL zvyšovala povědomí o důležitosti míru, buduje na Filipínách ve spolupráci se zástupci občanské společnosti památníky míru. Ty jsou nejen symbolem mírové koexistence ale odráží také ducha soužití a respektu v každodenním životě. Jeden z nich vyrostl v provincii Sultan Kudarat na Mindanau, kde v době války stávala bývalá vojenská základna militantů, další pak v oblasti Purok Tongki, kde v minulosti docházelo k častým střetům mezi filipínskou armádou a muslimskými povstalci. Pomníky jsou stavěny z materiálu, který vznikl po roztavení zbraní, a jsou tedy zároveň symbolem přechodu z válečného stavu do světa, v němž vládne mír.
Jednou z klíčových iniciativ HWPL na Filipínách je také získávání podpory pro DPCW, tj. pro Deklaraci míru a ukončení válek. Listinu o deseti článcích a 38 odstavcích, kterou vypracoval Mírový výbor pro mezinárodní právo HWPL složený z renomovaných odborníků a která je vhodným doplněním selhávajícího mezinárodně-právního systému, podpořila na muslimském Mindanau řada klíčových měst. Pro implementaci deklarace, která navrhuje konkrétní opatření v oblasti prevence a řešení konfliktů a jmenuje způsoby, jakými šířit kulturu míru ve společnosti, se na Mindanau vyslovilo např. město Cotabato nebo Davao.
Podpora DPCW v téměř dvoumilionovém Davau je přitom klíčová i z toho důvodu, že ve městě vykonával post starosty dnes už bývalý filipínský prezident Rodrigo Duterte. Jeho dcera, Sara Duterte, také bývalá starostka Davaa, byla nedávno jmenována do funkce filipínské viceprezidentky.
HWPL se ovšem v otázkách míru nesoustředí pouze na spolupráci s politickými nebo náboženskými představiteli země. Aby mír mohl pevně zakořenit, je nutné do procesu zapojit i občanskou společnost. I z toho důvodu hraje důležitou roli v oblasti budování udržitelného míru také mírové vzdělávání. HWPL věří, že aby se svět mohl stát lepším místem k životu, je potřeba dnešní mládež vychovávat v občany, kteří si jsou vědomi toho, jak důležitý je mír a jak zásadní je osvojit si hodnoty a principy míru.
Od února 2016 proto HWPL na Mindanau navázala spolupráci s různými filipínskými vzdělávacími institucemi a podepsala celkem 70 memorand o porozumění. Mírové vzdělávání se tak na Filipínách, jako součást občanské výchovy, postupně dostává do školních osnov.
V roce 2018 pak zástupci HWPL na Filipínách podepsali memorandum o porozumění s Prezidentským výborem pro vysokoškolské vzdělávání (CHED) a ve spolupráci s tamním ministerstvem školství spolupracují na tvorbě a implementaci kurikula mírového vzdělávání. Prostřednictvím tohoto programu bylo až dosud na Filipínách vyškoleno 2 551 učitelů z celkových 557 vzdělávacích institucí, kteří hodnoty a principy míru následně mohou předávat dalším generacím.
Napětí na Filipínách využívali a stále využívají radikálové napojení na Islámský stát a další islamistická hnutí, kteří se v roce 2017 pokusili část ostrova dobýt. I proto je šíření kultury míru, které je blíže specifikováno v článku 10 DPCW, klíčové. Článek deklarace, která by jednou mohla být přijata na půdě OSN ve formě právně závazné rezoluce, upozorňuje na to, jak zásadní význam má mírové vzdělávání v oblasti podpory vzájemného respektu a porozumění mezi jednotlivými náboženstvími, ideologiemi a etnickými skupinami.
Filipíny, kde po desetiletí probíhaly boje založené právě na náboženské identitě, jsou jasným důkazem toho, že DPCW není jen utopickou teorií ale nástrojem, který se osvědčil v praxi a který může být řešením mnoha dalších konfliktů.
PR oddělení HWPL
public.relations@hwpl.cz
